socha sv. Máří Magdaleny

Na něj navazuje dřík s postranními volutami opatřený na čelní a bočních stranách plastickými reliéfy světců. Na čelní nice s mušlí se nachází reliéf, který znázorňuje bosou ženskou postavu. Ta má pravděpodobně na hlavě věnec a zahaluje ji splývavé přepásané roucho. V rukou drží lebku a u nohou jí leží kříž, Snad je to sv. Rozálie. Z čelního pohledu na pravé straně je v nice zobrazen reliéf světce ve františkánském rouchu, jemuž u nohou leží kniha. Pravděpodobně se jedná o sv. Antonína Paduánského. Levou stranu dříku zdobí také v nice umístěný reliéf sv. Františka z Assisi. Tomuto světci u nohou leží lidská lebka a kříž. Jako podnož pro samotnou sochu sv. Máří Magdalény slouží nízký hranolový nástavec. Vytesaná datace na jeho čelní straně upomíná na rok vzniku díla 1762. Světice je znázorněna jako klečící postava na skále, s bolestným výrazem ve tváři. Pravou rukou objímá krucifix a levou svírá nádobku přiloženou na srdce. U paty kříže je položena lebka. Socha sv. Máří Magdalény je kvalitní barokní sochařské dílo, které představuje nedílnou součást paměti místa a spoluvytváří historickou podobu obce. Socha patří do souboru soch od Kašpara Obera. Restaurována byla v roce 2003 Michaelem Bílkem. Je zapsána do státního seznamu kulturních památek v roce 1966..