
Přírodní rezervace Na Čihadle je chráněné území reprezentující poměrně mladé rozvodnicové vrchoviště, nacházející se ve střední části Jizerských hor o rozloze 4,35 ha v nadmořské výšce 965–977 m n. m. Pojmenována byla podle ptačího čihadla, které se v oblasti v minulosti nacházelo. Vyhlášena byla v roce 1960 a nyní je součástí CHKO Jizerské hory, která byla vyhlášena v r. 1967. Vrchoviště je bezlesé o maximální mocností 350 cm s velkým počtem rašelinných jezírek (tzv. „blänků“) a tůní. Fauna i flora rezervace jsou typické pro vrchoviště Jizerských hor. Jsou zde zastoupeny všechny významnější typy vrchovištních společenstev. Nejvýznamnější zástupci flory jsou blatnice bahenní, dále ostřice bažinná a kyhanka sivolistá. Fauna je významná díky několika druhům bezobratlých a ptactvu, mezi nímž vyniká především výskyt tetřívka obecného a hýla rudého. Oblast byla již dávno před vyhlášením rezervace chráněna, bohužel… číst dále
Vrcholové rašeliniště „Na Čihadle“ je známou přírodní rezervací Jizerských hor nacházející se v sedle mezi Smědavskou horou a Černou horou. Na ploše 4 ha zde byla vyhlášena r. 1987. Jméno místa, které se nachází na rozvodí Severního a Baltského moře, pochází od tradiční obživy obyvatelů Jizerských hor - čižby neboli ptáčnictví. První vyhlídková dřevěná věž byla Na Čihadle postavena dobrovolnými strážci v listopadu 1976 a svému účelu sloužila do 90. let minulého století, kdy byla pro svůj špatný stav stržena. Novou vyhlídkovou věž o výšce cca 4 metry se 16 schody zde r. 1999 zbudovala Společnost pro Jizerské hory a Správa CHKO Jizerské hory. Slavnostně byla zpřístupněna 9. června 2000. Drsné klima však zapříčinilo rychlejší konec i této věže. Vyhlídka byla navíc v posledních letech svého provozu značně omezena díky okolním stromům. Osud věže se naplnil v srpnu 2011, kdy musela být zbořena. Zároveň byl připraven projekt na její obnovu na… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.