Pozůstatky johanitské komendy, založené v dnešním Českém Dubu Havlem z Lemberka a jeho manželkou, svatou Zdislavou. Po mnoha přestavbách zapomenuté, objevené roku 1991.
Hlavní obrázek místa
Johanitská komenda Český dub
© Hana Kubikova 06/2003
Prohlídka johanitské komendy začíná u Podješťedského muzea. Výklad je opravdu profesionální a zajímavý, určitě stojí za to, se tam podívat.
Alena Š., 6.8. 2004
historie

Nejstarší písemná zmínka o Českém Dubu (tehdy zvaném Dub) je v zakládací listině kladrubského kláštera z r. 1115, kterému kníže Vladislav I. daroval území v povodí Mohelky. O toto datum se vedou spory, protože z listiny, která se nedochovala v originálu a právem je považována za padělek, nevyplývá jasně, zda jde o osadu Dub, či o hraniční strom, který bylo území ohraničeno. Kladrubskému klášteru patřilo toto území až do r. 1237, kdy je Havel I. z Lemberka rodu Markvarticů vyměnil s kladrubským opatem Reinherem za Čížkov u Blovic na Plzeňsku a připojil je ke svému majetku. V polovině 13. století věnovali Markvartici, ovládající celé Podještědí, část svého území křižovníkům-johanitům z řehole sv. Jana Jeruzalémského. Johanité si na ostrohu mezi Ještědkou a Rašovkou, na území obce Dubu, vybudovali opevněný klášter, komendu. Ke klášteru patřil kostel sv. Ducha, který je uváděn v r. 1291. Kolem…  číst dále

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Svoboda, Praha 1984, 9.6. 2005

Další texty historie
otvíračka

Otevřeno: duben - září: denně mimo Po 9 - 16 h Jindy po předchozí dohodě. Vstupné: plné 50,- Kč, snížené 25,- Kč Fotografování: 50,- Kč Filmování: 50,- Kč

Alena Š., 6.8. 2004

Liberecký kraj,  Liberec  (LI), Český Dub

Místa v okolí

 městský špitál
 mariánský sloup
 radnice
 Blaschkeho vila
 Schmittův zámek
 Čertova zeď
 Skalákovna
 kostel sv. Mikuláše
 Rašovka
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Víta
 kašna
 sousoší Panny Marie
 Křída
 Sychrov
 Arthurův hrad
 Ještěd
 Albrechtice
 mohyla letců
 Chrastná
 kostel sv. Bonifáce
 Císařský kámen
 Svijany
 Bažantnice
 Děvín
 Loukovec
 Hamerský Špičák
 kostel sv. Maxmiliána
 kaple sv. Václava
 Stohánek
 most přes Jizeru
 Zásadka
 Vratislavická kyselka
 Krkavčí skály
 kaple Piety
 Solvayův lom
 hřbitovní kaple
 poustevna
 Šlapka
 Nový Děvín
 socha Piety
 Šolcův dům
 Bartošova pec
 Malý Rohozec
 kostel sv. Vavřince
 Kopanina
 dům U Dvou sfing
 kaple sv. Kryštofa
 Frýdštejn
 Karlovské bučiny
 Liberec
 Appeltův dům
 Valdštejnské domky
 kostel sv. Kříže
 nová radnice
 synagoga
 kostel sv. Kryštofa
 vodní nádrž Harcov
 fara
 Stříbrník
 Drábovna
 Hrubý Rohozec
 Kurovodice
 Severočeské muzeum
 synagoga
 Petřín
 Dolánky
 kostel sv. Mikuláše
 Vranov-Pantheon
 Hamrštejn
 Muzeum Českého ráje
 městská spořitelna
 radnice
 židovský hřbitov
 Dlaskův statek
 Haléřova tvrz
 sokolovna
 Husův sbor
 Drábské světničky
 městské divadlo
 kostel sv. Anny
 fara
 Lidové sady
 mariánský sloup
 Kozlov
 hlavní pošta
 Boučkův statek
 ZOO Liberec
 stará radnice
 Hrada
 Píčův statek
 kaple sv. Vavřince
 Mnichovo Hradiště
 nová radnice
 Malá Skála
 Klamorna
 Liberecká výšina
 smírčí kříž
 Zbirohy
 Neysseburg
 Mužský
 kostel sv. Zikmunda
 Staré Hrady
 Vartenberk
 radnice
 vodní nádrž Mšeno
 galerie Belveder
 Hlavatice
 kostel sv. Václava
 Besedické skály
 Hynšta
 Kuřívody
 kostel sv. Jakuba
 Valdštejn
 Kavčiny
 Jezdec
 Belvín
 Hašlerova chata
 Trniště
 kaple Panny Marie
 Čertova ruka
 kostel sv. Pankráce
 Radechov
 Radeč
 kaple sv. Anny
 lázně Sedmihorky
 Královka
 Adamovo lože
 Mariánská vyhlídka
 kostel sv. Barbory
 socha sv. Prokopa
 Slovanka
 kostel sv. Josefa
 Hrubá Skála
 Bredovský letohrádek
 Lemberk
Kontaktní informace
Podještědské muzeum
463 43 Český Dub
Tel: 485 147 091
http://muzeumceskydub.hyperlink.cz/
muzeumceskydub@volny.cz
Základní informace místa
ID místa: 2011
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: klášter
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 9.6.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama