
Kostel je přístupný během bohoslužeb, které se konají o nedělích od 10.30.
století). Snad až při této úpravě získal věž v ose západního průčelí, jižní předsíň a sakristii. S rozvojem Raspenavy v 19. století přestal původní kostel postačovat. Zdejší továrník Gustav von Richter proto financoval jeho náhradu novým objektem. Ta proběhla v letech 1906–1907. Z původního kostela byla zachována jen věž a části vnitřního zařízení (hlavní oltář, varhanní skříň), nová svatyně v přechodném stylu mezi novobarokem a secesí vznikla podle projektu liberecké kanceláře Gustava Sacherse synové (Gustav Sachers ml. a Anton Kropf). Přestavby bylo využito i k obrácení orientace kostela tak, aby průčelí směřovalo k hlavní silnici. Interiér vymaloval v letech 1912–1913 Karl Krattner z Chrastavy, byla pořízena i většina inventáře v interiéru. Po roce 1945 kostel značně zchátral, v posledních letech proběhly opravy. Jižně od kostela stojí novobarokně upravená fara, mezi oběma objekty se u vchodu na hřbitov nachází novogotická Richterova rodinná hrobka, projektovaná roku 1895 autorem nových radnic ve Vídni, Liberci a Frýdlantě Franzem von Neumann..