
Úchvatná skalní vyhlídka nad Smržovkou dostala své pojmenování Finkstein nebo Finkenstein na počest smržovského průmyslníka Finkeho, který velkou měrou přispěl k rozvoji města a byl také majitelem zdejších pozemků. Český překlad Pěnkavčí kámen je možno označit za omyl, který se nevžil stejně jako po 2. světové válce propagovaný název "Vyhlídka generála Samochvalova". Vrchol skupiny skal byl zpřístupněn smržovským Zahradním a okrašlovacím spolkem ve spolupráci s místní sekcí Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory r. 1898 a výletníky okamžitě začal přitahovat nejen krásný výhled do údolí Smržovky, ale i několik tajemných tůní, nějakou neznámou silou vyhloubených v kameni, k nimž se váží různé lidové pověsti.
Na skalisku, které tvoří Finkův kámen, se nachází několik prohlubní, tzv. skalních mís, mezi kterými vyniká Čertova studánka o hloubce 0,5 m a průměru 130 cm. Čertova studánka dostala své jméno proto, že zde kdysi hustým lesem dlouho putoval jeden dřevař, aby si vytipoval vhodné stromy k pokácení. Vyčerpán celodenním trmácením a žízní zde padl na skálu. Náhle se objevil čert a slíbil mu, že nejhlubší skalní prohlubeň naplní bezednou vodou, ale jen tehdy pokácí-li za noc více stromů než on, jinak si ho odnese do pekla. Dřevař souhlasil a protože byl pracovitý a měl předem vyhlídnuté vhodné stromy, tak nad čertem zvítězil. Překvapený čert, ač nerad, musel splnit, co slíbil a naplnil největší skalní mísu vodou. Když se rozednilo a znavený dřevař odpočíval u studánky, zjistil, že je ze skaliska nad pokácenými stromy krásný výhled na Smržovku a okolí. Výhled i bezedná Čertova studánka, která nikdy nevysychá, jsou zde dodnes. Jiná… číst dále