sousoší tří svatých, Jana, Pavla a Luitgardy

Uprostřed pomníku se tyčí do výše kříž s Kristem, u jehož nohou klečí sv. Luitgarda. Luitgarda je světice cisterciáckého řádu, které se v modlitbě zdálo, že se k ní Kristus odpoutal z kříže a dal jí políbit své rány. Po obou stranách sousoší jsou stojící postavy světců s železnými meči. Vlevo stojí sv. Jan a vpravo sv. Pavel. Sochy jsou umístěny na mohutném a bohatě členěném podstavci. Prostřední ženská postava, objímající kříž, je sv. Luitgarda a je personifikací Víry. Tato postava klečí pod krucifixem. Po stranách stojí sochy římských vojáků a mučedníků svatých Jana a Pavla. Podstavec pod sochami tvoří tři dynamicky ztvárněné a v zadní části propojené fundamenty. Podstavec pod sochou sv. Luitgardy je nejvýraznější a nejmohutnější, tvoří jej zdobně provedený dřík s nikou a hlavice se segmentovou římsou, krajní podstavce jsou provedeny jednodušeji. Vytvoření sousoší bývá někdy připisováno dílně známého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Další dvě barokní díla, umístěná v Hodkovicích nad Mohelkou a v Českém Dubu, jsou se sousoším v Osečné tematicky i kompozičně totožná. Sousoší je zapsáno do státního seznamu kulturních památek roku 1966..

Jakuba. V roce 1714, kdy bylo rozhodnuto o umístění několika sousoší na českodubském panství v Čechách jako upomínky na události z roku 1683 a poděkování za ochranu Vídně před Turky, se stala abatyší kláštera sv. Jakuba Augustina von Puchheim. Ta mimo jiné později též rozhodla o zrušení školní výuky ve svém klášteře. Bylo to rozhodnutí osudové. Jelikož podle tezí pozdějších josefínských reforem klášter tak nepřinášel žádný užitek pro veřejnost, došlo v roce 1783 k jeho zrušení, vyhnání řeholnic, následnému zboření budov a k prodeji bývalých klášterních pozemků. Dubské panství tak připadlo rakouskému státu a posléze je získali Rohanové..