
Dětřichov leží na silnici I/13 mezi Stráží nad Nisou a Frýdlantem, díky čemuž má slušné autobusové spojení i ve volných dnech. Lze odtud nastupovat na túry nejzápadnější částí Jizerských hor se zachovalými starými bukovými porosty a mnoha žulovými skalními útvary, vhodnými pro horolezectví. V obci je několik památek průmyslové architektury a někdejší úvraťové nádraží úzkokolejné trati Frýdlant - Heřmanice (provoz zastaven 1976, původně vedla přes dnes polské území do Žitavy).
Kostel je přístupný během bohoslužeb, které se konají o sudých nedělích od 16.00.
První jistá zmínka o kostele pochází až z roku 1619, kdy měla být přistavěna věž v ose západního průčelí. Nelze ovšem vyloučit, že šlo o zvýšení starší stavby. Rozměry západní části lodi a v ní existující zazděné okenní otvory opravňují k hypotéze, že i dětřichovský kostel patří do skupiny svatyní z přelomu 13. a 14. století, které vznikaly v obcích frýdlantského panství v podstatě podle jednotného schematu: téměř čtvercová loď, pravoúhle uzavřený výškově a šířkově odsazený presbytář, spíše výjimečně západní hranolová věž. Jistá je barokní přestavba kostela roku 1720, při níž vznikl současný podkovovitě uzavřený presbytář, jen mírně užší než loď, jižně od něj sakristie, a byly provedeny úpravy lodi (prodloužení k východu, nová okna, tribuny podél boků a u západní stěny). Poslední úpravou bylo zvýšení věže a její novogotická fasáda roku 1889–90. Po roce 1945 kostel zchátral, v nedávných letech byla provedena základní údržba..