lázně císaře Františka Josefa I.

Lázně císaře Františka Josefa I. (městské lázně) v Liberci

Udržování osobní hygieny bylo dlouhá staletí ve městech značným technickým problémem. I v poddanském městečku Liberci se roku 1500 připomíná existence lazebny, která dala jméno uličce Lazebnický vrch v samém centru. Roku 1897 byly otevřeny veřejné sprchové lázně v Pastýřské ulici, skutečných moderních lázní s plným sortimentem vybavení se tehdejší metropole českých Němců dočkala díky investici zdejší spořitelny v letech 1900–02. Lázně, postavené jako připomínka 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I., vyprojektoval vídeňský architekt Peter Paul Brang. Stavbu prováděl liberecký stavitel A. Bürger. Doplnila soubor staveb na centrální křižovatce tehdejší Cottage, vilové čtvrti ve východní části města, která se tehdy stávala bydlištěm nejlépe situovaných obyvatel města. Spolu s museem a palácem obchodní a živnostenské komory (viz hesla) tvoří jedinečně zachovalý soubor representativních staveb přelomu 19. a 20. století. Lázně byly přes svou historizující fasádu vybaveny vším soudobým komfortem: kromě bazénu o rozměrech 20x10 m, který zaplnil většinu východního křídla, poskytovaly především vanové koupele, prostory pro cvičení i tehdy nezbytnou restauraci (v západním křídle). Ve dvoře na styku obou křídel se nacházela kotelna s vysokým komínem. Technickou pozoruhodností byl světlík nad bazénem, který bylo možno v teplých dnech částečně odsouvat. Vzhledem k tomu, že ani do roku 1945 se nepodařilo značnou část libereckých bytů vybavit koupelnou, byly očistné lázně nezbytným vybavením města až do poválečného období. Spolu s celým městem po nucené obměně obyvatel značně zchátraly, i nové správě se však dařilo je udržovat v provozu. Zlom nastal v polovině 80. let, kdy byl dokončen nový plavecký areál na Tržním náměstí. Od té doby lázně chátraly nezadržitelně, po roce 1990 zůstaly několik let zcela bez využití a volně přístupné. Pokusy oživit je jako alternativní kulturní…  číst dále