Celkový pohled
Pohled ze silnice nad obcí Brdo. Uprostřed jádro hradu a za ním prosvítající střechy domů v Hrádku.
© Luděk Pitter 01/2008
Hrádek, nazývaný Brdo, stával západně od Manětína, mezi obcemi Brdo a Hrádek, na plošině dlouhé břidlicové ostrožny, obtékané ze tří stran Lučním potokem. Plošina je dobře vidět přímo z jediné silnice vedoucí do obce Brdo. Dostat se na ostrožnu se zbytky po bývalém hrádku je poměrně snadné.
Jedna cesta vede z Brda. Sejdeme po cestě k potoku, přejdeme lávku a po modře značené turistické cestě stoupáme až na rozcestí Nad Hrádkem, kde se nesjízdná cesta z Brda spojuje s cestou do Hrádku. Pokračujeme již po neznačené cestě na Hrádek, za remízkem přejdeme pole a jdeme téměř po vrstevnici středem ostrožny k hrádku. Můžeme také jít kratší cestou z Hrádku. Opět sejdeme k potoku a přejdeme po lávce a pak přes louku (pokud není příliš promáčená) přímo do svahu k hrádku.
Zachovalé příkopy určitě nepřehlédnete a z hlavní plošiny je pěkný výhled jak na Brdo, tak na Hrádek.
Půjdeme-li středem ostrožny od rozcestí Nad Hrádkem (od východu) nejprve narazíme na naznačený val a z části zasypaný příkop široký asi 10 m. Za příkopem vstoupíme do prostoru malé plošiny, patrně bývalého předhradí. Malá plošina měří 24 m x 15 m a je ukončena další naznačeným valem a příkopem širokým až 12 m. Za druhým příkopem ve směru od jihovýchodu se zvedá hrana hlavní velké plošiny. ...Velká plošina má rozměry asi 60 x 20 m a pravděpodobně se zde nacházelo jádro hradu, které bylo položeno asi o 4 m výše než předhradí. Přední, jihovýchodní část plošiny je snad o něco výš, než její zadní severozápadní část. Asi uprostřed plošiny je jakýsi nevelký zlom. Dnes je velká plošina téměř zarovnána, protože zde bývalo políčko a proto byly také zasypány příkopy, aby byl na políčko přístup. V severozápadní části velké plošiny je při jejím jihozápadním okraji popisován terénní pozůstatek po objektu velkém 17 m x 5 m a při jižním svahu pod plošinou, jakoby na spojnici příkopů, je oblast, jež by bylo možno hodnotit jako terénní pozůstatek parkánu. Velká plošina je ukončena příkopem širokým asi 8 m, následovaným valem a dalším příkopem téměř zasypaným břidlicovou sutí, širokým až 6 m. Ostrožna dále pokračuje a vytváří úzkou hranu, kde se předpokládá stará přístupová cesta. Na konci ostrožna prudce klesá do údolí. Při severní i jižní straně předhradí a při jižní straně jádra hradu jsou do svahu zařízlé pěšiny vyúsťující v příkopech, takže si lze hrádek pohodlně prohlédnou z různých pohledů..
O hrádku je jen málo informací. Vlastní lokalita je místně známá, většinou považována za pozůstatky hradiště. ...Při archeologickém průzkumu provedeném v šedesátých letech minulého století bylo zjištěno na ostrožně pravěké (eneolitické) výšinné sídliště chamské kultury a konstatováno také středověké osídlení. Snad nejvíce na tento hrádek upozornil místní badatel dr. Josef Miler. V současné době převládá názor, že hrádek mohli založit příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou, kdy Petr a Jindřich jsou vzpomínáni v polovině 13. stol. Kusé zprávy o tomto rodu, jež je spojován s hrádkem, se nacházejí téměř až do poloviny 14. stol. Kdy a jak hrádek zanikl také není přesně známo, snad vyhořel. Historie hradu, jeho existence a zejména název hradu je odvozován z predikátu Jetřicha z Brda doloženého k roku 1319 a 1325 a dalších nepřímých souvislostí. Někteří autoři stále toto místo nepovažují s určitostí za bývalé panské sídlo a řešení tohoto problému je otázkou budoucích výzkumů. Území je od 3.5.1958 kulturní památkou, zapsanou pod rejstříkovým číslem 47215 /4-1415 s názvem Výšinné opevněné sídliště–hradiště (hrad Brdo)..
|
Přihlášení |
