Málo známý hrádek u obce Brdo z přelomu 13. a 14. stol., za jehož zakladatele jsou považováni příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou. Dodnes dobře patrné příkopy a valy. Dvě plošiny oddělené příkopem, z niž větší je považována za jádro hradu.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled
Pohled ze silnice nad obcí Brdo. Uprostřed jádro hradu a za ním prosvítající střechy domů v Hrádku.
© Luděk Pitter 01/2008
Hrádek, nazývaný Brdo, stával západně od Manětína, mezi obcemi Brdo a Hrádek, na plošině dlouhé břidlicové ostrožny, obtékané ze tří stran Lučním potokem. Plošina je dobře vidět přímo z jediné silnice vedoucí do obce Brdo. Dostat se na ostrožnu se zbytky po bývalém hrádku je poměrně snadné. Jedna cesta vede z Brda. Sejdeme po cestě k potoku, přejdeme lávku a po modře značené turistické cestě stoupáme až na rozcestí Nad Hrádkem, kde se nesjízdná cesta z Brda spojuje s cestou do Hrádku. Pokračujeme již po neznačené cestě na Hrádek, za remízkem přejdeme pole a jdeme téměř po vrstevnici středem ostrožny k hrádku. Můžeme také jít kratší cestou z Hrádku. Opět sejdeme k potoku a přejdeme po lávce a pak přes louku (pokud není příliš promáčená) přímo do svahu k hrádku. Zachovalé příkopy určitě nepřehlédnete a z hlavní plošiny je pěkný výhled jak na Brdo, tak na Hrádek.
L.P., 26.1. 2008
popis

Půjdeme-li středem ostrožny od rozcestí Nad Hrádkem (od východu) nejprve narazíme na naznačený val a z části zasypaný příkop široký asi 10 m. Za příkopem vstoupíme do prostoru malé plošiny, patrně bývalého předhradí. Malá plošina měří 24 m x 15 m a je ukončena další naznačeným valem a příkopem širokým až 12 m. Za druhým příkopem ve směru od jihovýchodu se zvedá hrana hlavní velké plošiny. Velká plošina má rozměry asi 60 x 20 m a pravděpodobně se zde nacházelo jádro hradu, které bylo položeno asi o 4 m výše než předhradí. Přední, jihovýchodní část plošiny je snad o něco výš, než její zadní severozápadní část. Asi uprostřed plošiny je jakýsi nevelký zlom. Dnes je velká plošina téměř zarovnána, protože zde bývalo políčko a proto byly také zasypány příkopy, aby byl na políčko přístup. V severozápadní části velké plošiny je při jejím jihozápadním okraji popisován terénní pozůstatek po objektu velkém 17 m x 5 m a při jižním svahu pod plošinou,…  číst dále

L.P. (Novobilský M., Rožmberský P.: Hrádek Brdo, Hláska, roč. 11,2000, č.1, KAS), 27.1. 2008

historie

O hrádku je jen málo informací. Vlastní lokalita je místně známá, většinou považována za pozůstatky hradiště. Při archeologickém průzkumu provedeném v šedesátých letech minulého století bylo zjištěno na ostrožně pravěké (eneolitické) výšinné sídliště chamské kultury a konstatováno také středověké osídlení. Snad nejvíce na tento hrádek upozornil místní badatel dr. Josef Miler. V současné době převládá názor, že hrádek mohli založit příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou, kdy Petr a Jindřich jsou vzpomínáni v polovině 13. stol. Kusé zprávy o tomto rodu, jež je spojován s hrádkem, se nacházejí téměř až do poloviny 14. stol. Kdy a jak hrádek zanikl také není přesně známo, snad vyhořel. Historie hradu, jeho existence a zejména název hradu je odvozován z predikátu Jetřicha z Brda doloženého k roku 1319 a 1325 a dalších nepřímých souvislostí. Někteří autoři stále toto místo nepovažují s určitostí za bývalé…  číst dále

L.P. (Rožmberský P., Novobilský M., Mikota P.: Josefa Milera Neznámé hrady severního Plzeňska), 26.1. 2008

Půdorys místa

Hrádek Brdo, Situační plán
Rožmberský P., Novobilský M., Mikota P.: Neznámé hrady severního Plzeňska
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS), Manětín

Místa v okolí

 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 Manětín
 Manětín – MPZ
 Kotaneč
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jiljí
 Sychrov
 Loreta
 silniční most
 dvůr Kalec
 kostel sv. Martina
 Černá Hať
 Radějov
 Nečtinský Špičák
 Jablonná
 Nový Dvůr
 Nečtiny – MPZ
 Odlezelské jezero
 Vladař
 Preitenstein
 Ondřejov
 Nečtiny
 kostel sv. Kříže
 Žihle
 kostel sv. Václava
 smírčí kříž
 smírčí kříž
 Plasy
 Chyše
 kostel sv. Mikuláše
 synagoga
 Vlkošov
 kašna
 kaple sv. Anny
 městské opevnění
 Nevděk
 zámecký pivovar
 Chyše
 Šebíkov
 kaple sv. Kříže
 železná huť
 synagoga
 fara
 Březín
 kaple Panny Marie
 smírčí kříž
 kašna
 Žlutice – MPZ
 radnice
 Panský dům
 Žlutice
 kaple sv. Šebestiána
 Štědrá
 Dolní Bělá
 kostel sv. Ondřeje
 Mazanec
 Kokořovský dvůr
 boží muka
 Štědrá
 kaple sv. Václava
 Podštěly
 kaple Panny Marie
 křížový kámen
 Kunzova muka
 kostel sv. Mikuláše
 Prohořský hrádek
 návesní kaple
 vysílač Krašov
 Bílá boží muka
 kaple
 Tuchtova kaple
 Malšín
 Vrtba
 kaple Kaina a Ábela
 kostel sv. Blažeje
 Blažkův mlýn
 Schanigerův kříž
 Libkovice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Vavřince
 Mlýnský vrch
 Podbořánky
 bývalá rychta
 zaniklá obec Mlyňany
 kaple sv. Jana a Pavla
 kaple
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 Malměřice
 Kapucín
 kostel Všech svatých
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Anny
 Brložec
 kaple sv. Vojtěcha
 kaple sv. Marka
 bývalý kříž
 kostel sv. Vojtěcha
 Nouze
 Viklan
 bývalý lom
 Verušičky
 Podmokly
 židovský hřbitov
 Tlestky
 kaple Panny Marie
 Budov
 Budov
 Ratibořský mlýn
 Baba
 smírčí kříž
 kaple sv. Anny
 kaple Všech svatých
 Petrohrad
 Selský dub
 Údrč
 Údrč
 Petrohrad
 kostel sv. Leonarda
 kaple
 Radost
Kontaktní informace
Katastrální území:
Hrádek u Manětína
Základní informace místa
ID místa: 5968
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.1.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama