Málo známý hrádek u obce Brdo z přelomu 13. a 14. stol., za jehož zakladatele jsou považováni příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou. Dodnes dobře patrné příkopy a valy. Dvě plošiny oddělené příkopem, z niž větší je považována za jádro hradu.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled
Pohled ze silnice nad obcí Brdo. Uprostřed jádro hradu a za ním prosvítající střechy domů v Hrádku.
© Luděk Pitter 01/2008
Hrádek, nazývaný Brdo, stával západně od Manětína, mezi obcemi Brdo a Hrádek, na plošině dlouhé břidlicové ostrožny, obtékané ze tří stran Lučním potokem. Plošina je dobře vidět přímo z jediné silnice vedoucí do obce Brdo. Dostat se na ostrožnu se zbytky po bývalém hrádku je poměrně snadné. Jedna cesta vede z Brda. Sejdeme po cestě k potoku, přejdeme lávku a po modře značené turistické cestě stoupáme až na rozcestí Nad Hrádkem, kde se nesjízdná cesta z Brda spojuje s cestou do Hrádku. Pokračujeme již po neznačené cestě na Hrádek, za remízkem přejdeme pole a jdeme téměř po vrstevnici středem ostrožny k hrádku. Můžeme také jít kratší cestou z Hrádku. Opět sejdeme k potoku a přejdeme po lávce a pak přes louku (pokud není příliš promáčená) přímo do svahu k hrádku. Zachovalé příkopy určitě nepřehlédnete a z hlavní plošiny je pěkný výhled jak na Brdo, tak na Hrádek.
L.P., 26.1. 2008
popis

Půjdeme-li středem ostrožny od rozcestí Nad Hrádkem (od východu) nejprve narazíme na naznačený val a z části zasypaný příkop široký asi 10 m. Za příkopem vstoupíme do prostoru malé plošiny, patrně bývalého předhradí. Malá plošina měří 24 m x 15 m a je ukončena další naznačeným valem a příkopem širokým až 12 m. Za druhým příkopem ve směru od jihovýchodu se zvedá hrana hlavní velké plošiny. Velká plošina má rozměry asi 60 x 20 m a pravděpodobně se zde nacházelo jádro hradu, které bylo položeno asi o 4 m výše než předhradí. Přední, jihovýchodní část plošiny je snad o něco výš, než její zadní severozápadní část. Asi uprostřed plošiny je jakýsi nevelký zlom. Dnes je velká plošina téměř zarovnána, protože zde bývalo políčko a proto byly také zasypány příkopy, aby byl na políčko přístup. V severozápadní části velké plošiny je při jejím jihozápadním okraji popisován terénní pozůstatek po objektu velkém 17 m x 5 m a při jižním svahu pod plošinou,…  číst dále

L.P. (Novobilský M., Rožmberský P.: Hrádek Brdo, Hláska, roč. 11,2000, č.1, KAS), 27.1. 2008

historie

O hrádku je jen málo informací. Vlastní lokalita je místně známá, většinou považována za pozůstatky hradiště. Při archeologickém průzkumu provedeném v šedesátých letech minulého století bylo zjištěno na ostrožně pravěké (eneolitické) výšinné sídliště chamské kultury a konstatováno také středověké osídlení. Snad nejvíce na tento hrádek upozornil místní badatel dr. Josef Miler. V současné době převládá názor, že hrádek mohli založit příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou, kdy Petr a Jindřich jsou vzpomínáni v polovině 13. stol. Kusé zprávy o tomto rodu, jež je spojován s hrádkem, se nacházejí téměř až do poloviny 14. stol. Kdy a jak hrádek zanikl také není přesně známo, snad vyhořel. Historie hradu, jeho existence a zejména název hradu je odvozován z predikátu Jetřicha z Brda doloženého k roku 1319 a 1325 a dalších nepřímých souvislostí. Někteří autoři stále toto místo nepovažují s určitostí za bývalé…  číst dále

L.P. (Rožmberský P., Novobilský M., Mikota P.: Josefa Milera Neznámé hrady severního Plzeňska), 26.1. 2008

Půdorys místa

Hrádek Brdo, Situační plán
Rožmberský P., Novobilský M., Mikota P.: Neznámé hrady severního Plzeňska
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS), Manětín

Místa v okolí

 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 Manětín
 Manětín – MPZ
 Kotaneč
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jiljí
 Sychrov
 Loreta
 silniční most
 dvůr Kalec
 kostel sv. Martina
 Černá Hať
 Radějov
 Nečtinský Špičák
 Jablonná
 Nový Dvůr
 Nečtiny – MPZ
 Odlezelské jezero
 Vladař
 Preitenstein
 Ondřejov
 Nečtiny
 kostel sv. Kříže
 Žihle
 kostel sv. Václava
 smírčí kříž
 smírčí kříž
 Plasy
 Chyše
 kostel sv. Mikuláše
 synagoga
 Vlkošov
 kašna
 kaple sv. Anny
 městské opevnění
 Nevděk
 zámecký pivovar
 Chyše
 Šebíkov
 kaple sv. Kříže
 železná huť
 synagoga
 fara
 Březín
 kaple Panny Marie
 smírčí kříž
 kašna
 Žlutice – MPZ
 radnice
 Panský dům
 Žlutice
 kaple sv. Šebestiána
 Štědrá
 Dolní Bělá
 kostel sv. Ondřeje
 Mazanec
 Kokořovský dvůr
 boží muka
 Štědrá
 kaple sv. Václava
 Podštěly
 kaple Panny Marie
 křížový kámen
 Kunzova muka
 kostel sv. Mikuláše
 Prohořský hrádek
 návesní kaple
 vysílač Krašov
 Bílá boží muka
 kaple
 Tuchtova kaple
 Malšín
 Vrtba
 kaple Kaina a Ábela
 kostel sv. Blažeje
 Blažkův mlýn
 Schanigerův kříž
 Libkovice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Vavřince
 Mlýnský vrch
 Podbořánky
 bývalá rychta
 zaniklá obec Mlyňany
 kaple sv. Jana a Pavla
 kaple
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 Malměřice
 Kapucín
 kostel Všech svatých
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Anny
 Brložec
 kaple sv. Vojtěcha
 kaple sv. Marka
 bývalý kříž
 kostel sv. Vojtěcha
 Nouze
 Viklan
 bývalý lom
 Verušičky
 Podmokly
 židovský hřbitov
 Tlestky
 kaple Panny Marie
 Budov
 Budov
 Ratibořský mlýn
 Baba
 smírčí kříž
 kaple sv. Anny
 kaple Všech svatých
 Petrohrad
 Selský dub
 Údrč
 Údrč
 Petrohrad
 kostel sv. Leonarda
 kaple
 Radost
Kontaktní informace
Katastrální území:
Hrádek u Manětína
Základní informace místa
ID místa: 5968
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.1.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

reklama