Brdo

Hrádek u Manětína
Málo známý hrádek u obce Brdo z přelomu 13. a 14. stol., za jehož zakladatele jsou považováni příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou. Dodnes dobře patrné příkopy a valy. Dvě plošiny oddělené příkopem, z niž větší je považována za jádro hradu.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled
Pohled ze silnice nad obcí Brdo. Uprostřed jádro hradu a za ním prosvítající střechy domů v Hrádku.
© Luděk Pitter 01/2008
Hrádek, nazývaný Brdo, stával západně od Manětína, mezi obcemi Brdo a Hrádek, na plošině dlouhé břidlicové ostrožny, obtékané ze tří stran Lučním potokem. Plošina je dobře vidět přímo z jediné silnice vedoucí do obce Brdo. Dostat se na ostrožnu se zbytky po bývalém hrádku je poměrně snadné. Jedna cesta vede z Brda. Sejdeme po cestě k potoku, přejdeme lávku a po modře značené turistické cestě stoupáme až na rozcestí Nad Hrádkem, kde se nesjízdná cesta z Brda spojuje s cestou do Hrádku. Pokračujeme již po neznačené cestě na Hrádek, za remízkem přejdeme pole a jdeme téměř po vrstevnici středem ostrožny k hrádku. Můžeme také jít kratší cestou z Hrádku. Opět sejdeme k potoku a přejdeme po lávce a pak přes louku (pokud není příliš promáčená) přímo do svahu k hrádku. Zachovalé příkopy určitě nepřehlédnete a z hlavní plošiny je pěkný výhled jak na Brdo, tak na Hrádek.
L.P., 26.1. 2008
popis

Půjdeme-li středem ostrožny od rozcestí Nad Hrádkem (od východu) nejprve narazíme na naznačený val a z části zasypaný příkop široký asi 10 m. Za příkopem vstoupíme do prostoru malé plošiny, patrně bývalého předhradí. Malá plošina měří 24 m x 15 m a je ukončena další naznačeným valem a příkopem širokým až 12 m. Za druhým příkopem ve směru od jihovýchodu se zvedá hrana hlavní velké plošiny. Velká plošina má rozměry asi 60 x 20 m a pravděpodobně se zde nacházelo jádro hradu, které bylo položeno asi o 4 m výše než předhradí. Přední, jihovýchodní část plošiny je snad o něco výš, než její zadní severozápadní část. Asi uprostřed plošiny je jakýsi nevelký zlom. Dnes je velká plošina téměř zarovnána, protože zde bývalo políčko a proto byly také zasypány příkopy, aby byl na políčko přístup. V severozápadní části velké plošiny je při jejím jihozápadním okraji popisován terénní pozůstatek po objektu velkém 17 m x 5 m a při jižním svahu pod plošinou,…  číst dále

L.P. (Novobilský M., Rožmberský P.: Hrádek Brdo, Hláska, roč. 11,2000, č.1, KAS), 27.1. 2008

historie

O hrádku je jen málo informací. Vlastní lokalita je místně známá, většinou považována za pozůstatky hradiště. Při archeologickém průzkumu provedeném v šedesátých letech minulého století bylo zjištěno na ostrožně pravěké (eneolitické) výšinné sídliště chamské kultury a konstatováno také středověké osídlení. Snad nejvíce na tento hrádek upozornil místní badatel dr. Josef Miler. V současné době převládá názor, že hrádek mohli založit příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou, kdy Petr a Jindřich jsou vzpomínáni v polovině 13. stol. Kusé zprávy o tomto rodu, jež je spojován s hrádkem, se nacházejí téměř až do poloviny 14. stol. Kdy a jak hrádek zanikl také není přesně známo, snad vyhořel. Historie hradu, jeho existence a zejména název hradu je odvozován z predikátu Jetřicha z Brda doloženého k roku 1319 a 1325 a dalších nepřímých souvislostí. Někteří autoři stále toto místo nepovažují s určitostí za bývalé…  číst dále

L.P. (Rožmberský P., Novobilský M., Mikota P.: Josefa Milera Neznámé hrady severního Plzeňska), 26.1. 2008

Půdorys místa

Hrádek Brdo, Situační plán
Rožmberský P., Novobilský M., Mikota P.: Neznámé hrady severního Plzeňska
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS), Manětín

Místa v okolí

 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 Manětín – MPZ
 Manětín
 Kotaneč
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 Sychrov
 socha sv. Barbory
 Loreta
 silniční most
 kostel sv. Martina
 dvůr Kalec
 Černá Hať
 Vyšohrad
 Radějov
 fara
 socha Ecce Homo
 Nečtinský Špičák
 Nový Dvůr
 Jablonná
 Nečtiny – MPZ
 Odlezelské jezero
 Vladař
 Preitenstein
 Nečtiny
 Ondřejov
 Dědek a Bába
 kostel sv. Kříže
 kostel sv. Václava
 Žihle
 smírčí kříž
 smírčí kříž
 Plasy
 Chyše
 kostel sv. Mikuláše
 synagoga
 Vlkošov
 Nevděk
 kašna
 kaple sv. Anny
 městské opevnění
 zámecký pivovar
 Chyše
 socha Panny Marie
 Šebíkov
 železná huť
 kaple sv. Kříže
 Březín
 synagoga
 fara
 kaple Panny Marie
 Žlutice – MPZ
 smírčí kříž
 kašna
 Žlutice
 radnice
 Panský dům
 kostel sv. Ondřeje
 Štědrá
 Dolní Bělá
 kaple sv. Šebestiána
 Kokořovský dvůr
 Mazanec
 Štědrá
 boží muka
 kaple sv. Václava
 Podštěly
 kaple Panny Marie
 křížový kámen
 kostel sv. Mikuláše
 Kunzova muka
 Prohořský hrádek
 vysílač Krašov
 návesní kaple
 Bílá boží muka
 kaple
 Tuchtova kaple
 Malšín
 Vrtba
 kaple Kaina a Ábela
 kostel sv. Blažeje
 Blažkův mlýn
 Schanigerův kříž
 Libkovice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Vavřince
 Podbořánky
 Mlýnský vrch
 kaple sv. Jana a Pavla
 bývalá rychta
 zaniklá obec Mlyňany
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 kaple
 Kapucín
 Malměřice
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Anny
 kaple Panny Marie
 Brložec
 kaple sv. Marka
 kaple sv. Vojtěcha
 bývalý kříž
 kostel sv. Vojtěcha
 Viklan
 Nouze
 bývalý lom
 Verušičky
 Podmokly
 židovský hřbitov
 Tlestky
 Budov
 Budov
 kaple Panny Marie
 Ratibořský mlýn
 Baba
 smírčí kříž
 kaple sv. Anny
 Selský dub
 Petrohrad
 kaple Všech svatých
 Údrč
 Údrč
 Petrohrad
 kostel sv. Leonarda
 kaple
 Radost
Kontaktní informace
Katastrální území:
Hrádek u Manětína
Základní informace místa
ID místa: 5968
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.1.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama