Celkový pohled
Pohled ze silnice nad obcí Brdo. Uprostřed jádro hradu a za ním prosvítající střechy domů v Hrádku.
© Luděk Pitter 01/2008
Půjdeme-li středem ostrožny od rozcestí Nad Hrádkem (od východu) nejprve narazíme na naznačený val a z části zasypaný příkop široký asi 10 m. Za příkopem vstoupíme do prostoru malé plošiny, patrně bývalého předhradí. Malá plošina měří 24 m x 15 m a je ukončena další naznačeným valem a příkopem širokým až 12 m. Za druhým příkopem ve směru od jihovýchodu se zvedá hrana hlavní velké plošiny. Velká plošina má rozměry asi 60 x 20 m a pravděpodobně se zde nacházelo jádro hradu, které bylo položeno asi o 4 m výše než předhradí. Přední, jihovýchodní část plošiny je snad o něco výš, než její zadní severozápadní část. Asi uprostřed plošiny je jakýsi nevelký zlom. Dnes je velká plošina téměř zarovnána, protože zde bývalo políčko a proto byly také zasypány příkopy, aby byl na políčko přístup. V severozápadní části velké plošiny je při jejím jihozápadním okraji popisován terénní pozůstatek po objektu velkém 17 m x 5 m a při jižním svahu pod plošinou,… číst dále
O hrádku je jen málo informací. Vlastní lokalita je místně známá, většinou považována za pozůstatky hradiště. Při archeologickém průzkumu provedeném v šedesátých letech minulého století bylo zjištěno na ostrožně pravěké (eneolitické) výšinné sídliště chamské kultury a konstatováno také středověké osídlení. Snad nejvíce na tento hrádek upozornil místní badatel dr. Josef Miler. V současné době převládá názor, že hrádek mohli založit příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou, kdy Petr a Jindřich jsou vzpomínáni v polovině 13. stol. Kusé zprávy o tomto rodu, jež je spojován s hrádkem, se nacházejí téměř až do poloviny 14. stol. Kdy a jak hrádek zanikl také není přesně známo, snad vyhořel. Historie hradu, jeho existence a zejména název hradu je odvozován z predikátu Jetřicha z Brda doloženého k roku 1319 a 1325 a dalších nepřímých souvislostí. Někteří autoři stále toto místo nepovažují s určitostí za bývalé… číst dále
|
Přihlášení |
