
Kostel sv. Maxmiliána v Křižanech je poprvé písemně zmiňován roku 1352. Šlo zřejmě o dřevěnou stavbu. Nejstarší části dnešního kostela stavebně historický průzkum datoval do přelomu 15. a 16. století. Uklidnění situace v zemi po skončení třicetileté války přineslo jeho raně barokní přestavbu, v jejímž rámci získal hranolovou, polygonálně zakončenou věž v ose západního průčelí a sakristii. Během 18. století ho obklopil areál doprovodných staveb (fara s hospodářským zázemím, zeď hřbitova s márnicí, výklenková kaple) a soch. Po nuceném odchodu německojazyčného obyvatelstva kostel s celou obcí zchátral. V poslední době se provádějí nezbytné zajišťovací práce.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.