Zaniklý hrádek vystavěn možná za účelem ochrany brodu přes Ostravici či šlo o zeměpanské hraniční opevnění. Existence panského sídla určena do období 13.–15. stol., s bližším vymezením do let 1281-1450. Archeologické nálezy středověké keramiky atp.
Vesnice Lubno, na jejímž katastru se hrádek nachází, se rozkládá na úpatí Beskyd, 10 km jižním směrem od Frýdku a jen 2 km severovýchodně od Frýdlantu nad Ostravicí, na pravém – slezském břehu řeky Ostravice. Na jejím jihovýchodním okraji katastru, nad pravým břehem řeky Ostravice, jen co by kamenem dohodil do Frýdlantu se nalézá trať s názvem „Zámčiska“. Právě zde, na nevysoké zalesněné terase pravého břehu řeky Ostravice (vzdálen 50–70 metrů), v nadmořské výšce cca 340 m se lokalita bývalého hrádku nalézá. Od paty hradního vrchu dnes vede lávka pro pěší do Frýdlantu, odkud je taky na lokalitu nejlepší přístup. Přejde se přes tzv. „houpací lavku“, zahne doleva a po deseti metrech doprava na cestu, která hradní vršek obtáčí a vede dále směrem k letišti. Samotné místo hrádku je tvořeno kopcovitým výběžkem z vysokého a členitého břehu říční terasy řeky Ostravice. S říční zvýšenou terasou je DSO spojena úzkou šíjí, která od zvýšeného čela hrádku mírně stoupá a napojuje se na ni. Jádro DSO je ze tří stran (západní, severní a jižní) obtékáno potokem, místními pojmenovaném Hrotek, někdy též nazývaným Lubenec. K tomuto potoku spadají prudce svahy hrádku. Ze strany západní a jihozápadní byla lokalita chráněna prudkými svahy k řece Ostravici. Bohužel právě tato strana je také nejvíce poškozena mohutnou erozí. Je možné říci, že takřka 1/3 až ½ plochy jádra je sesutá touto erozí a podobně je až z ½ erozí upadlé předhradí. Kopec hrádku ze tří stran obíhá lesní komunikace z Frýdlantu k letišti. Ta jde od vyústění lávky pro pěší kolem západní, severní a východní strany kopce, směřuje a stoupá po západní straně jádra i předhradí směrem k jihu, kde se zařezává do říční terasy, vystoupá na její hranu a pokračuje k letišti. Jádro hrádku zaujalo nejvyšší místo kopce. Opevnění má stávající maximální rozměry 28 x 19 metrů s tím, že celá severozápadní…
číst dáleJ. Tichánek a kol.: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, Centa, Brno 2006, 29.6. 2006
Na povrchu neporušené části opevnění Boris sesbíral několik úlomků středověké keramiky. Spolu s R. Žáčkem, historikem OVM (muzea) ve Frýdku-Místku provedli následný zjišťovací archeologický průzkum této lokality. Zjišťovací sonda o rozměrech 60 x 20 x 20 cm obsahovala v hloubce 10–15 cm vrstvu šedohnědé zeminy, promísené úlomky pískovce načervenalé barvy, drobné uhlíky, zbytky mazanice, keramické úlomky a zlomky železného předmětu. Všechny tyto nálezy byly následně předány ke zpracování opavské expozituře AÚ ČSAV Brno, která je datovala do počátku 16. století a doporučila naleziště chránit a zařadit do seznamu památkových objektů. Bohužel zůstalo u pouhého návrhu. Kulturní vrstva je zde poměrně plytká a dosahuje mocnosti 5–15 cm. Byla zjištěna několika malými sondami na celé ploše opevnění, přičemž nikde se nepodařilo zachytit pozůstatky objektů nebo nějaké větší centrální stavby. Tato kulturní vrstva nasedá na sterilní žlutavou spraš…
číst dále
J. Tichánek a kol.: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, Centa, Brno 2006, 29.6. 2006