Rozlehlé hradisko doby středohradištní (do 10.–11.stol.) nad levým břehem Bečvy v k.ú. Ústí. Na jv. straně zachován systém čtyř příkopů a valů. Na lokalitě nalezeny i středověké šipky. Hypotéza ztotožňuje lokalitu i se středověkým hradem Teplice.
Hlavní obrázek místa
Pohled na čelní val a místo vstupní brány z prostoru hradiště
© Jan P. Štěpánek 03/2007
Středohradištní sídliště v poloze Hradištěk nad levým břehem řeky Bečvy v katastru obce Ústí. Hradiště samé se nachází na výrazném zalesněném ostrohu nad křižovatkou silnic z Teplic do Ústí a do Opatovic. Samotná plocha areálu je poměrně plochá, bez výraznějších terénních reliktů. Od přístupové jihovýchodní strany, kde terén mírně stoupá, je hradiště vyděleno čtveřicí příkopů a valů, jež měly z této strany obyvatele sídliště ochránit. V prostoru lokality, která je z velké části obehnána dřevěným plůtkem, právě probíhá kácení stromů a výsadba nových stromků.
Jan P. Štěpánek, 16.10. 2007
popis

Podrobně hradiště v Ústí popsal až v roce 1948 vrchní městský technický rada v.v. Ing. Josef Kšír. Ten ve své práci uvádí, že je hradisko od jv. chráněno umělým valem, a to ve čtyřech řadách za sebou v celkové šířce asi 45 m a na délku asi 150 m. Celkové převýšení valů se dle něj jeví jako 7 – 10 metrové. Největší výšky dosahují prostřední valy (převýšení 5 – 7 m), krajní (první a čtvrtý) jsou asi jen kolem 2 m vysoké. Na jižní straně přecházejí valy do prudkého srázu k potoku, kde vykliňují směrem k severu. Na severní straně se nachází v systému valů jakýsi poloostrov ve výši plochy hradiska, který patrně kryl příchod do valů od východu. Na západě, severu a severovýchodě je hradiště chráněno strmými svahy. Dnešní situace se od té, popisované v r. 1948, o moc neliší. Pozůstatky mocného opevnění se systémem čtyřnásobných valů a příkopů se nachází na zalesněném ostrohu nad křižovatkou silnic z Teplic nad Bečvou do…  číst dále

Jan P. Štěpánek s využitím Jaroslav Peška-Miroslav Plaček: Dědictví věků - nemovité archeologické památky Přerovska. Olomouc 2002., 16.10. 2007

historie

Historie a archeologický výzkum lokality

Lokalita v poloze Hradištěk v k.ú. Ústí je známá již od roku 1891, kdy jí do literatury uvedl František Přikryl. Ten však lokalitu považoval za pravěké hradisko. Tuto teorii převzal i I. L. Červinka. Podrobně hradiště v Ústí popsal až v roce 1948 vrchní městský technický rada v.v. Ing. Josef Kšír. Zjišťovací průzkum byl na této lokalitě proveden v roce 1988 M. Šmídem z ÚAPP Brno. Celkem byly na lokalitě provedeny 4 sondy. Zjištěna byla slabá sídlištní vrstva se středohradištní keramikou a sídlištní objekt zapuštěný do vápencového podloží opět se středohradištní keramikou a osteologickým materiálem.

Jan P. Štěpánek s využitím Jaroslav Peška-Miroslav Plaček: Dědictví věků - nemovité archeologické památky Přerovska. Olomouc 2002., 6.9. 2007

Další texty historie

Půdorys místa


© D. Kouřil
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Přerov  (PR), Ústí

Místa v okolí

 kaple sv. Peregrina
 Hranická propast
 lázně
 Svrčov
 městské hradby
 mariánský sloup
 Skalička
 radnice
 Nová synagoga
 Hranice
 Skalička
 Malhotice
 Malhotice
 Rybáře
 Špičky
 kaple sv. Anny
 Kelč
 Všechovice
 zvonice
 kostel sv. Jiří
 Kladeruby
 Kunzov
 Horní Újezd
 železniční viadukt
 Lom Olšovec
 Helfštýn
 Týn nad Bečvou
 Komárno
 Soudkova štola
 větrný mlýn
 kostel sv. Havla
 Libosváry
 Drahotuše
 Loučka
 Puchart
 Choryně
 Loukov
 Oprostovice
 kaple sv. Floriána
 Kladníky
 Lhotsko
 Hradiště
 Partutovice
 kaple sv. Josefa
 Branky
 Vystrkov
 městské opevnění
 Nový Šaumburk
 radnice
 mariánský sloup
 obecní špitál
 Floriánská kašna
 Branky
 Kladníky
 Branky
 zvonice
 synagoga
 kaple sv. Petra
 Podolí
 kaple sv. Rocha
 Lipník nad Bečvou
 Šaumburk
 Polouvsí
 Lešná
 Beessova kaple
 Rajnochovice
 Rajnochovice
 Hlinsko
 hradiště Obírka
 Šišma
 Veselská rozhledna
 mlýnský náhon
 Perná
 Příluky
 Chvalčov
 Potštát
 větrný mlýn
 Hodinová věž
 morový sloup
 kaple
 kostel sv. Jiljí
 Chvalčov
 Hradčany
 Arnoltovice
 kaple sv. Anny
 Pavlovice u Přerova
 Jeseník nad Odrou
 Nahošovice
 Dřevohostice
 kostel sv. Havla
 zvonice
 Pavlovice u Přerova
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 kamenný pranýř
 svobodný dvůr
 Jarcová
 Pržno
Základní informace místa
ID místa: 5647
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 23.10.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama