kostel sv. Františka Serafínského

Kostel sv. Františka Serafinského--barokní kostel s výraznou věží s ochozem sevřený mezi objekty zámku a kláštera. Kostel byl postaven v 90. letech 16. století (1590-93) vrchností z Lipníku v renesančním slohu jako kostel bratrský. Měl půdorys obdélníka s trojbokým presbytářem sevřeným dvojicí věží. Z této původní renesančně gotické stavby se do dnešní doby dochovala dispozice kostela včetně obvodových zdí kněžiště s opěrnými pilíři, později upravená klenba kněžiště a dvojice věží, z nichž severní je vyzdobena sloupkovými arkádami zdobenými balustrádou. Kostel byl výjimečný v tom, že bratrské svatyně většinou věže nemívaly. Druhá, jižní věž, nikdy nebyla dostavěna do projektované výšky. Autorem projektu kostela byl pravděpodobně známý stavitel Baltassare Maggi z italského Arogna.

V letech 1682 – 1687 byl kostel, tehdy nově zasvěcený sv. Františku Serafinskému, piaristy přestavěn podle projektu vídeňského císařského architekta Giovanniho Pietro Tencally, představitele raného baroka ve střední Evropě. Při nákladné přestavbě a modernizaci byla upravena fasáda, byl pozměněn tvar chóru, přistavěna velká sakristie a stavba byla doplněna o dvojici kaplí po stranách chrámu (jedna z těchto kaplí, sv. Josefa Kalasánského, zakladatele piaristického řádu, získala typickou raně barokní kupoli s výzdobou). V r. 1697 bylo spojeno kněžiště a kolej sakristií. Freskovou výzdobu v interiéru chrámu po r. 1766 zhotovil olomoucký malíř Josef František Pilz. V r. 1769 dodal tentýž malíř do boční kaple obrazy sv. Josefa Kalasanského a drobný obraz Smrt sv. Josefa. V mariánské kapli se nachází dřevěný oltář Bolestné P. Marie.

V 18. století byl nově upravován interiér. Na hlavní oltář z r. 1729 je zasazen obraz znázorňující oslavu sv. Františka z Assisi, oltář je signovanou prací Gottfrieda Herberta.

Monumentální vstupní brána ke kostelu a do areálu piaristických budov umístěná do ohradní zdi kostela, byla navržená roku 1757 za podpory Terezie Čabákové dietrichštejnským dvorním stavitelem Františkem Antonínem Grimmem a završena sousoším Zjevení sv. Terezy sv. Josefu Kalasánskému. Tato brána s půlkruhovým obloukem, vyplněným tepanou barokní mříží, je po stranách ozdobena pilastry a nad římsou dvojicí dekorativních váz. Umělecká hodnota tohoto sousoší přesahuje rámec Moravy poloviny 18. století.

Další změny v interiéru se udály ve 2. polovině 18. století (sochař Jan Schubert, malíř Josef František Pilz). Fasáda na kostele sv. Františka Serafinského byla opravena na začátku 90. let 20. století.

Kostel se roku 1891 stal filiálním ke kostelu sv. Jakuba Většího. V současnosti prošel kostel celkovou obnovou a dostal novou barevně výraznou fasádu.