Křídlo

Na vrcholu homole stálo nepravidelně lichoběžné hradní jádro o rozměrech přibližně 54 x 18 m. Jeho podélná osa je ve směru jihozápad-severovýchod. Proti sedlu tak bylo hradní jádro pootočeno kratší stranou a pravoúhlým nárožím. Mohlo tak lépe vzdorovat případnému útoku z této nejvíce zranitelné strany. Severovýchodně od jádra hradu bylo na plošině pod homolí obdélné předhradí. Jeho podélná osa je také ve směru jihozápad-severovýchod. Podélná osa celé hradní dispozice je tedy shodná s orientací hřbetu kopce Barvínek. Krátké severovýchodní čelo předhradí se vstupní bránou chránil čelní příkop s valem. Boční severozápadní stranu dispozice chránil patrně jen příkrý svah bez zemního opevnění. Boční jihovýchodní stranu mohl chránit příkop s valem, který by tak spojil oba čelní úseky zemního opevnění. Situaci na obou bočních stranách dispozice poškodila stavba lesní cesty ve 30. letech 20. století. Dnes patrné zdivo hradu dosahuje většinou jen nadzemní výšky. Celé přízemí hradního jádra může být ale zasypáno sutí. Západní čelo hradního jádra zaujala čtverhranná stavba, která měla sílu zdi 3,1 m. Šlo patrně o věžový palác, který může být nejstarší částí hradu z poloviny 14. století. Postavili jej patrně vladykové z Dobrotic. Ve střední části hradního jádra, východně od předpokládaného věžového paláce, bylo nevelké nádvoří s bránou na severní straně. Přístupová cesta stoupala z předhradí podél severní strany hradního jádra. Na východní straně nádvoří stál nad předhradím lichoběžný dvoutraktový palác. Jeho východní čelo podepíral dosud stojící opěrák, na jehož jižní stranu navazuje dochovaný fragment hradby předhradí s ochozem a předprsní. Obvodové zdivo hradního jádra má s výjimkou předpokládaného věžového paláce sílu zdiva 1,8-2 m. Kamenné předhradí o rozměrech přibližně 95 x 40 m postavili páni z Cimburka na přelomu 14. a 15. století. Je dílem jedné stavební etapy. Ve středu jeho čelní severovýchodní strany stála napolo vysunutá čtvercová branská věž o stranách přibližně 6,6 m s průjezdem v přízemí. Bránu chránil čelní příkop s valem a padací most. Dochovaly se přízemní části obou bočních zdí průjezdu, odkryté při výzkumu na konci 30. let 20. století. V jihovýchodní zdi průjezdu bylo sedile. Vnitřní portál průjezdu měl na obou stranách odrazníky, taktéž odkryté během výzkumu. Výzkumem obnažené zdivo věže se postupně rozpadalo. Jeho zbytky byly v roce 2005 zakonzervovány. Z obou odrazníků je dnes na místě jen jeden, druhý odrazník byl odcizen. Při nedávném výzkumu byla ve vnější části průjezdu odhalena zděná jáma, do které při zdvižení zapadala vnitřní část předpokládaného kolébkového mostu. Jáma je v současnosti zakryta zeminou. V severozápadní boční hradbě předhradí stála pětiboká a kruhová věž. Pětiboká věž, situovaná blíže k severnímu rohu předhradí, měla šířku přibližně 7,7 m. Šířka jejího vnitřního prostoru byla 3,7 m. Břit věže vystupoval 5 m před hradbu. Síla zdiva věže i hradby byla 1,8-2 m. Věž se tvarem podobala dosud stojící věži Svatojánka v předhradí Lukova. Kruhová věž má průměr 6,9 m, vnitřní dutina 2,9 m. Dutina věže byla v roce 1939 zbavena suti do hloubky 7 m. Od té doby se její obnažené zdivo rozpadalo a v roce 2005 bylo v havarijním stavu. Poté došlo k jeho zakonzervování. Střed věže je mírně zasunut v linii hradby. Délka kurtiny mezi kruhovou a pětibokou věží je 28 m. Všechny tři věže předhradí jsou s hradbou provázány. Přístupová cesta mohla stoupat úvozem v severním svahu hradního kopce. Vrcholu terénního hřbetu mohla dosáhnout severovýchodně od hradu pod předhradím. Odtud by stoupala po hřbetu k bráně předhradí. Terénní hřbet zde pod lesní cestou vykazuje známky zemního opevnění. Další možností je trasa cesty od severu přes sedlo pod jádrem hradu a po jižním svahu hradního kopce k bráně předhradí. Existence obou flankovacích věží v severozápadní hradbě předhradí ale může poukazovat spíše na první možnost trasy. Věže by tak kontrolovaly přístup ke hradu. V opačném případě by určitě bylo žádoucí mít věže na jihovýchodní straně předhradí, kde ale žádné nestály..

V r. 1365 postoupil Vlk z Dobrotic, syn Záviše z Dobrotic, hrad Křídlo spolu s třetinou Chomýže, částí Chlumečného a polovinou Rymic Vilémovi z Kunštátu. Po jeho smrti (1374) prodal poručník nezletilých dětí Heralt z Kunštátu hrad Ctiboru z Cimburka, který se pak psal i z Křídla; jeho rod držel hrad až do r. 1437. V l. 1437 – 1460 jej vlastnili Herburt a Leonart z Bořitova, jinak z Počenic. V l. 1460 – 1480 náležel hrad Křídlo Machně z Krčmaň, vdově po Herburtovi z Bořitova. Ta se pro svůj rozmařilý život dostávala do četných finančních nesnází, z nichž hledala východisko v padělání hodnotných uherských mincí z doby Matyášovy, které prováděla přímo na hradě. Kolem r. 1475 se zmocnil na krátkou dobu Křídla jeden z Machniných věřitelů Albert Kostka z Postupic. Koncem 70. let 15. století rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše a při prodeji panství v r. 1481 se připomíná jako zbořeniště; nebyl již obnoven. Z hradu Křídla se dodnes dochovaly pod sutí kamenů staré patníky úzké brány a základní obrysy hradního paláce, na západním okraji pak zbytky hradní věže, sahající hluboko do základů stavby.

V baštovitém výběžku na severozápadě předhradí byl výzkumem odhalen pozůstatek pětiboké bašty či věže. Aktuálním úkolem je zakonzervování okrouhlé – snad studniční – věže, jejíž zdivo je značně narušeno a vlivem počasí a turistů valem ubývá.