
Nynější podoba zámeckého objektu obdélníkového půdorysu s nízkou valbovou střechou a s průčelní frontou obrácenou do zámeckého parku je dílem stavebních úprav provedených za posledního držitele léna Ferdinanda Bujakovského z Knurova před r. 1878. Nad hlavním vchodem uprostřed hlavního průčelí je předsunutý balkón a nad ním v úrovni střechy mírně předsunutý trojúhelníkový štít, zakončený malou věžičkou. Jedinou výraznější ozdobou fasády jsou bohatě profilované nadokenní římsy prvního poschodí. Dnešní volně řešená podoba zámeckého parku pochází především z 60. let 19. století za knížete Hatzfelda, kdy park tvořil spolu se zámeckou budovou jeden organický celek. Ještě v pozdějších letech (zač. 20. stol.) byl sortiment dřevin, hlavně okrasných keřů, výrazně rozšířen.
Skalička původně nesla název Skalka. První písemný záznam o Skaličce pochází z roku 1328, v němž se píše, že Skalička je manským statkem olomouckých biskupů. Od 16. století, kdy již ve Skaličce stál dřevěný zámek, se majitelé poměrně často střídají. Počátkem 19. století začala přestavba dřevěného zámku na cihlový. Roku 1878 kupuje zámek arcibiskupství olomoucké, které jej užívalo jako své letní sídlo. S arcibiskupstvím byla pak 14. listopadu 1924 podepsána kupní smlouva, podle níž připadá zámek sestrám Družiny Cyrilo-Metodějské. Tím se zámek stal Ústavem Cyrilo-Metodějským, který byl určen epileptickým dětem. V roce 1930 se zámek stal majetkem Kongregace sester Cyrilo-Metodějských. V roce 1949 bylo vytvořeno nové administrativní vedení všech charitních ústavů v Praze. Charitní péče veškerých církevních organizací byla řízena Státním úřadem pro věci církevní, jež spadal pod Ministerstvo práce a sociální péče. V roce 1956 byl ústav… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.