Pahorek po bývalé tvrzi od jihovýchodu
vlevo násyp silnice z Valašského Meziříčí do Hranic
© Jan P. Štěpánek 03/2007
V ploše rovného zplanýrovaného pole se poměrně velmi zřetelně rýsuje tvrziště Doubrava v podobě malého pahorku porostlého stromy. Lokalita se nachází na jihovýchodním okraji Hustopečí nad Bečvou v trati zvané Nivy, necelých 20 – 30 m severně od násypu silnice z Hustopečí do Valašského Meziříčí.
Tvrziště ještě v 1. polovině 19. stol. stávalo uprostřed rozlehlého rybníka (Grosser Teich, Herzowy Ribnik), jež byl po polovině 19. století přeměněn v louky a pole. Plocha bývalého rybníka byla ve 20. století přeťata silnicí do Meziříčí a lokalita bývalého ostrůvku s tvrzištěm se ocitlo v jejím těsném sousedství.
Ačkoliv se tvrziště nachází těsně u hlavní silnice, není možno díky absenci odstavných míst nechat auto hned u lokality. Návštěvu místa nedoporučuji v jarních a podzimních měsících, kdy je okolní rozorané pole poměrně velmi rozměklé a na boty se nabalují kilogramy ornice.
Je až k podivu, že tento malý stromy porostlý ostrůvek cca 40 x 25 m vydržel dobu socialistického zplanýrovávání a dodnes nám tak zde uchoval kus středověké historie regionu.
Pahorek tvrziště vystupuje o 1 - 3 (4) m nad inundační terén bývalého rybníka (dnes pole). Tvrziště je výrazněji protaženo ve směru severozápad-jihovýchod, přičemž nejvyšší místo (samostaný pahorek) se nachází na severozápadě. ...Právě zde je očekávána centrální obytná stavba, snad věžovitá a na rozšířeném nižším platu na jihovýchodě snad menší hospodářská část. Celková plocha tvrziště je předpokládaná kolem 25x8-7 m, z toho centrální stavba mohla mít kolem 10x7 m. Přístup je předpokládán od východu či jihovýchodu. Jelikož se stavba nacházela na ostrůvku uprostřed rybníka (existoval-li již v době její existence) či bažiny, a byl-li nejbližší pevný břeh 200 m daleko, musela ke tvrzišti vést poměrně dlouhá dřevěná rampa na kůlech těsně nad hladinou či bažinami. Na konstrukci objektů a ohrazení tvrze se patrně stejnou měrou podílelo dřevo i kámen (ten se na lokalitě kupodivu vyskytuje v podobě sutě).
Prozatím nezodpovězenou otázkou je zázemí tvrze. Není sice vyloučena její příslušnost k 1,5 km vzdálenému centru Hustopečí, ale toto není příliš pravděpodobné. ...Jisté je, že existence tohoto sídla předcházela existenci sídla v centru Hustopečí. Starší tvrz na jejímž místě vyrostl v Hustopečích současný zámek asi stála na okraji terasy nad potokem a nivou Bečvy již na přelomu 15. a 16. století. Tvrz Doubrava v trati Nivy mohla být majetkem a sídlem někoho ze starších držitelů Hustopečí. Těmi byli podle literatury od prvopočátků páni z Kravař. Tvrz mohla být opuštěna někdy na přelomu 14. a 15. století či v průběhu 15. století a nahrazena novější tvrzí v centru městečka. Naskýtá se možnost jejího zániku díky bojům v době husitských válek. Nepatřila-li však tato tvrz k Hustopečím, pak musíme hledat její hospodářské zázemí jinde, patrně v podobě doposud neznámé zaniklé vsi. Existenci tvrze i v 15. století dokládají četné keramické střepy nádob nalezené členy České archeologické společnosti na lokalitě.
|
Přihlášení |
