Nepatrné terénní pozůstatky tvrze manských držitelů vsi a rodu pánů z Komárna v centru obce. Zachována část hrany pahorku jádra a sesutého příkopu. Doba existence doložena pro 14. a počátek 15. stol. Předpokládaná existence od 13. do konce 16. stol.
Hlavní obrázek místa
jihozápadní část lokality tvrziště
vpravo pozůstatek pahorku jádra tvrze, vlevo terasa po zaniklém příkopu a valu
© Jan P. Štěpánek 05/2008
Nepatrné terénní pozůstatky bývalé tvrze lenních držitelů panství v centru obce Komárno, 9 km severovýchodně od Bystřice pod Hostýnem, na hraně terasy nad širokou nivou říčky Juhyně. Místo samotné se nachází v zahradě za rodinným domem čp. 9 a není volně přístupné. Nedaleko Komárna se nacházejí zříceniny hradů Zubříč a Šaumburk.
Jan P. Štěpánek, 20.6. 2009
popis

Popis zaniklého tvrziště

Existence komárenské tvrze není písemně doložená, avšak existence rodu, který se po Komárně psal, je více než reálná. Dlouho však nebyla známá její lokalizace. Ta se na jaře roku 2008 povedla až amatérským archeologům p. J. Tichánkovi, J. Poláškovi a J. Štěpánkovi v čele s regionálním badatelem p. D. Kolbingerem. Místo bývalé tvrze bylo již dříve předpokládáno někde v blízkém okolí starého biskupského dvora, zmiňovaného poprvé r. 1598. Ten zanikl roku 1788 rozparcelováním. Toto se také nakonec potvrdilo. Lokalita tvrze byla nalezena v centru obce, na hraně říční terasy řeky Juhyně, v místě se širokým výhledem k pahorkatině s hradem Šaumburkem. Lokalita se nachází v zástavbě rodinných domků, respektive v zahradě rodinného domu čp. 9 na parcele č. 118. Na hraně terasy se v zahradě nachází část výrazného tumulu centrálního plata, jehož průměr dosahoval cca 30 m. Díky pozdějším terénním úpravám se z něj zachovala jen část na…  číst dále

Tichánek, Štěpánek, Polášek, Kolbinger in Archeologie Moravy a Slezska 2008, K historii a lokaci zaniklé středověké tvrze Komárno u Bystřice pod Hostýnem, str. 265-278, 20.6. 2009

Další texty popis
historie

Historie tvrze a manského statku Komárno

První písemná zmínka o vsi Komárno je z roku 1302 jako „de Chomarne“, avšak předpokládá se její založení v průběhu 13. století, v období kolonizace podél staré obchodní stezky z Valašského Meziříčí do Kroměříže. O vsi se vždy činí písemné zmínky v souvislosti s manským držením lenního statku olomouckého biskupa vázaným na nedaleký hrad Šaumburk. Tito drobní lenní držitelé Komárna sídlili na zdejší menší tvrzi. Prvním známým manem byl v letech 1281–1302 Milata z Nasilé. Po jeho smrti manskou povinnost převzal jistý Jenčík a poté jeho příbuzný Franko. V roce 1355 vlastní zdejší tvrz bratři Stach a Jeneč z Komárna. Není bez zajímavosti, že tito dříve vlastnili hrad Šostýn nad Kopřivnicí. V roce 1391 prodává komárenské léno Jindřich z Arnoltovic Heršíku Svrčovi ze Zdounek. Roku 1411 se jako majitel Komárna zmiňuje Jindřich z Bystřice a Šaumburka a r. 1413 Jan z Komárna (Johanes de Comarne).…  číst dále

Tichánek, Štěpánek, Polášek, Kolbinger in Archeologie Moravy a Slezska 2008, K historii a lokaci zaniklé středověké tvrze Komárno u Bystřice pod Hostýnem, str. 265-278, 20.6. 2009

Půdorys místa

terénní situace lokality tvrze
© Jan P. Štěpánek 2008
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Zlínský kraj,  Kroměříž  (KM),

Místa v okolí

 kaple sv. Floriána
 Nový Šaumburk
 Šaumburk
 Všechovice
 Hradiště
 Rajnochovice
 Rajnochovice
 Loučka
 Horní Újezd
 Loukov
 Libosváry
 Podolí
 Kelč
 kaple sv. Anny
 Malhotice
 Malhotice
 Chvalčov
 Chvalčov
 Hostýn
 Obřany
 Hostýn
 Branky
 Kladeruby
 Branky
 hraniční kameny
 kostel sv. Jiljí
 Branky
 Skalička
 Skalička
 Skalný
 Slavkov pod Hostýnem
 Ústí
 Vystrkov
 Hošťálková
 evangelický kostel
 Choryně
 Chlum
 Lhotsko
 kaple sv. Peregrina
 Hranická propast
 lázně
 Věruška
 Svrčov
 Panský mlýn
 evangelický kostel
 Křídlo
 Rybáře
 Oprostovice
 Hustopeče nad Bečvou
 Hustopeče nad Bečvou
 Jarcová
 Pržno
 Arnoltovice
 Špičky
 městské hradby
 Nová synagoga
 mariánský sloup
 radnice
 Hranice
 větrný mlýn
 Dřevohostice
 evangelický kostel
 kostel sv. Havla
 zvonice
 Kladníky
 Lešná
 Beessova kaple
 dům U apoštolů
 Krásno nad Bečvou
 Helfštýn
 Šišma
 radnice
 Týn nad Bečvou
 Nahošovice
 Lukov
 Příluky
 Kasařov
 Kladníky
 Prusinovice
 kostel sv. Kateřiny
 železniční viadukt
 Hrádek u Přílep
 Perná
 Hlinsko
 Dobrotice
 kaple sv. Josefa
 synagoga
 Floriánská kašna
 Přílepy
 zvonice
 městské opevnění
 radnice
 mariánský sloup
 obecní špitál
 Lipník nad Bečvou
 kaple sv. Petra
 kaple sv. Rocha
 Holešov
 židovský hřbitov
 pivovar
 Šachova synagoga
 morový sloup
 kostel sv. Havla
 smírčí kříž
 Požaha
Základní informace místa
ID místa: 7514
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 22.6.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama