Zmizelá tvrz z poloviny 14. století, která zanikla pravděpodobně během třicetileté války (1618-1648). Tvrz nejspíše stávala v místě dnešního domu č.p. 1.
Hlavní obrázek místa
čelní pohled na č.p.1 (tvrz ?)
od jihozápadu
© Ondřej Štěpánek 07/2006
Obec Domaželice leží 9 km jihovýchodně od Přerova při silnici Přerov-Bystřice pod Hostýnem. Tvrz podle lidové tradice stávala v místech dnešního domu č.p. 1, který stojí na mírném návrší v čele návsi asi 60 m jihovýchodně pod zdejším kostelem (kostel sv. Jakuba Většího). Obec Domaželice leží 9 km jihovýchodně od Přerova při silnici Přerov-Bystřice pod Hostýnem. Tvrz podle lidové tradice stávala v místech dnešního domu č.p. 1, který stojí na mírném návrší v čele návsi asi 60 m jihovýchodně pod zdejším kostelem. Domaželice se v písemných pramenech uvádějí v roce 1339, kdy byly v držení Jiříka z Domaželic. Tvrz se ve vsi připomíná prvně roku 1360, kdy na ní sídlil Zdeněk z Domaželic. Ves s tvrzí pak připadla mocným pánům z Kravař, kteří např. drželi i nedaleký pevný hrad Helfštýn, ale roku 1374 prodává Lacek z Kravař ves s tvrzí Mikuláši z Nákla. Téměř po celé 15. století písemné zprávy o tvrzi mlčí, možná došlo k přechodnému zániku tvrze během husitských válek a posléze válek česko-uherských. Teprve roku 1481 se opět tvrz připomíná a to při zápisu tvrze, vsi, dvora a mlýna do zemských desk bratrům Bernardovi, Čeňkovi a Václavovi Šternům ze Štatenburka. V rodě Šternů se zdejší zboží udrželo až do roku 1592, kdy Domaželice s tvrzí koupil Jáchym Žeranovský ze Sezemic. Pozdější držitelé Domaželic již na tvrzi nejspíše nesídlili. Snad ještě Viktorin Freiberger z Wasserhofu, který v roce 1594 Domaželice koupil na tvrzi sídlil, ale roku 1599 přikoupil ještě sousední ves Čechy s tvrzí, takže je možné, že přesídlil na čechovskou tvrz. Po třicetileté válce se již tvrz v Domaželicích nezmiňuje, nejspíše tedy během války, stejně jako mnoho jiných podobných lokalit, zanikla.
Ondřej Štěpánek podle F. Spurný a kol. : Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku-severní Morava, Svoboda, 1983, 4.7. 2006
Olomoucký kraj,  Přerov  (PR), Domaželice

Místa v okolí

 Čechy
 Prusy
 Nahošovice
 kostel sv. Havla
 zvonice
 Dřevohostice
 Želatovice
 Hradčany
 Pavlovice u Přerova
 Kostelec u Holešova
 Švédské šance
 Pavlovice u Přerova
 Šišma
 Štulbach
 Kostelec u Holešova
 Dobrčice
 Horní Moštěnice
 Přestavlky
 kostel sv. Kateřiny
 Přestavlky
 Prusinovice
 Lhotsko
 kostel sv. Floriána
 Oprostovice
 synagoga
 kostel sv. Jiří
 Městský dům
 kostel sv. Vavřince
 Kladníky
 Korvínský dům
 městské opevnění
 Přerov
 Kasařov
 bratrská škola
 Kladníky
 Hlinsko
 Prosenice
 kostel sv. Floriána
 Říkovice
 kostel sv. Anny
 mlýnský náhon
 Rymice
 Chlum
 Rymice
 Rymice
 pozorovatelna CO
 Vávrův mlýn
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Prokopa
 Dobrotice
 Vlkoš
 kaple sv. Urbana
 kostel sv. Mikuláše
 Buk
 židovský hřbitov
 Šachova synagoga
 Količín
 morový sloup
 Holešov
 Panský mlýn
 Slavkov pod Hostýnem
 Lipník nad Bečvou
 pivovar
 synagoga
 kaple sv. Rocha
 kaple Panny Marie
 radnice
 mariánský sloup
 Floriánská kašna
 Čekyně
 Týn nad Bečvou
 obecní špitál
 zvonice
 kaple sv. Josefa
 kaple sv. Petra
 městské opevnění
 Veselíčko
 Křídlo
 Helfštýn
 Kyselovice
 Rokytnice
 Libosváry
 Lazníky
 kaple sv. Floriána
 Čekyně I
 Hostýn
 Hostýn
 Chvalčov
 Přílepy
 Žeravice
 Loukov
 Čekyně II
 Hrádek u Přílep
 Chvalčov
 Penčičky
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Marka
 železniční viadukt
 Horní Újezd
 kostel sv. Václava
 Hulín
 Kokory
 kostel sv. Floriána
 Zákřov
 smírčí kříž
 Skalný
 boží muka
 Troubky
 Lazníčky
 kostel sv. Markéty
 kaple sv. Kunhuty
 Kokory
 Chropyně
 kaple sv. Floriána
 Záříčí
 Obřany
 socha žáby
 kostel sv. Jiljí
 Chropyně
 Tršice
 Žeranovice
 kaple sv. Floriana
 kostel sv. Vavřince
 Rybáře
 kostel sv. Václava
 zvonkohra
 kaple sv. Praxedy
 Betlémská kaple
 Kroměříž
 Postoupky
 židovská radnice
 Muzeum Kroměřížska
 Hejtmanský dům
 Vrchnostenský dům
 Mlýnská brána
 regentský dům
 kostel sv. Floriána
 biskupská mincovna
 radnice
 kostel sv. Mořice
 Starý pivovar
 městské opevnění
 kaple Panny Marie
 kostel Všech svatých
 vrchnostenská sýpka
 kaple sv. Peregrina
 lázně
 Hradisko
 Květná zahrada
 Hranická propast
 městské hradby
 Svrčov
 mariánský sloup
 radnice
 Nová synagoga
 Velký Týnec
 Hranice
 památník Osvobození
 Lukov
 kostel sv. Josefa
 Tusculum
Základní informace místa
ID místa: 4357
Typ místa: tvrz
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 5.8.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama