
Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou součástí národní přírodní památky, která byla vyhlášena v roce 2003 k ochraně krasového území evropského významu a nemá v České republice obdoby. Jsou jedněmi z mála aragonitových jeskyní na světě a jedinými zpřístupněnými u nás. Vznikly hydrotermálními procesy, při kterých vyvěrá z velkých hloubek v důsledku tektonických pohybů teplá kyselka. Na vzniku Zbrašovských aragonitových jeskyní se podílely i povrchové vody, které vtékaly do jeskyní puklinami. Unikátní krasová výzdoba jeskyní je tvořena aragonitem, který je poměrně vzácný. Spodní části systému jsou kvůli vysoké koncentraci oxidu uhličitého nepřístupné a v celé přístupné časti jsou senzory, které měří jeho hladinu v ovzduší. Při překročení bezpečné hranice se spustí systém odsávání. V Hranickém krasu je zatím 31 známých jeskyní a propastí.
Již odedávna byly v této lokalitě známy vývěry teplé kyselky a oxidu uhličitého. V roce 1571 byla v místě dnešního lázeňského domu při hledání pramene kyselky objevena jeskyně. Kvůli vysoké koncentraci oxidu uhličitého však nemohla být prozkoumána. V roce 1912 se zbrašovský starosta Josef Chromý a jeho bratr Čeněk neúspěšně pokoušeli najít jeskyně prokopáváním skalního masivu. V létě téhož roku odkryli při lámání kamene J. Machanec a Fr. Mořkovský svislou prasklinu ve skalní stěně lomu Na Baránce. V prosinci začal z otvoru vystupovat několikametrový sloupec teplé páry. Bratři Chromí otvor zvětšili a v polovině ledna 1913 sestoupili pomocí žebříků do hloubky 42 metrů a na dně propasti objevili vchod do jeskyně. Během sestupu se jim údajně přetrhlo lano a při pádu se jim rozbily svítilny. Oba objevitelé tak museli potmě čekat osm hodin na záchranu. Měli však štěstí, že zůstali na vyvýšeném místě a nesjeli po svahu… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.