Podolí

Teprve nedávno objevené tvrziště v Podolí se nachází v severozápadním konci obce, u domu č.p.37. a její místo s jistotou lokalizoval amatérský archeolog D.Kolbinger. Tvrz nezaujala pro obranu nějak výhodné místo. Byla zdá se částečně vyříznuta do sklánějící se roviny nad bezejmenným potokem. Ten byl jistě vítaným zdrojem vody a mohl sloužit i pro napájení příkopů.

Bohužel, tvrz v Podolí je ukázkou (a zdaleka ne jedinou), jak progresivně může za krátkou dobu dojít ke změně zachovalé terénní situace a nenávratnému porušení. M.Plaček v soupisu nových a revidovaných lokalit (2005) při popisu tvrziště uvádí zachovalý, od severu částečně porušený, centrální pahorek o rozměrech asi 20 x 17 m. Výšku uvádí od 1.7 do 2.7 m. Na jeho povrchu už nejsou patrné žádné náznaky zástavby. Pahorek byl od pokračující skloněné roviny na východě oddělen obloukem příkopu, více než 12 širokého a až 1.7 m hlubokého. Na jiných stranách není příkop patrný, ale dá se předpokládat že byl i tam, vzhledem k terénu by ho tvořil spíše vnější val. Dnešní situace je však již jiná. Centrální pahorek a od něj směrem na západ patří k pozemku domu č.p.37. Východní příkop patři k vedlejšímu pozemku, na kterém je pruh pole. Výstižnější je říct že patřil, protože je zcela zavezený jeho majitelem a temeno pahorku je tak od východní strany v současné době už asi jen 20 cm nad terénem a příkop chybí. Na ostatních stranách výška pahorku odpovídá popisu M.Plačka, přičemž nejvyšší je na severu. Zavážení příkopu a srovnávání terénu majitelem sousedního políčka začalo podle majitelky domu č.p.37 asi před 15 lety a minulý rok skončilo snad natrvalo

A tady si dovolím vyjádřit velmi krátce svůj subjektivní pohled. V tomhle případě je tedy kamenem úrazu to, že tvrziště částečně rozděluje hranice parcel (většina z něj jak bylo uvedeno je na pozemku patřícího ke zmíněnému domu č.p.37). Sousední pozemek tím že slouží jako pruh pole a jeho majitel patrně díky vidině jeho rozšíření a snadnějšímu obdělávání zavezl a srovnal, téměř do výšky centrálního pahorku, okolní terén na svém pozemku a tím zcela srovnal zachovalý příkop a nenávratně pozměnil situaci. Vzhledem k tomu, že chybí ochrana podobných památek, nedělá z jeho pohledu tedy „nic špatného“. Chyba je tedy v legislativě a v ochraně. Ale nejen to, nutným předpokladem je povědomí a vztah lidí k nějaké hodnotě, v tomhle případě zachovalé středověké situaci, a to i tehdy, když ji sami považují za zbytečnou. A navíc, druhou věcí zůstávají „esteticky“ použité betonové sloupy, vytvářející uměle břeh dorovnané zemině, poněkud hyzdící majiteli sousedního pozemku pohled do jejich zahrady a především to, že díky tomu změnil výrazně odvod dešťové vody, která tak podmáčí dříve odvodněný, zmíněný vedlejší pozemek. Ale to se dostáváme do těžko řešitelných sousedských sporů. Zkrátka, jak se stavět k podobným věcem je na každém z nás.

Každopádně tvrziště v Podolí je stále zajímavým místem a snad už nebude dál porušeno, proti čemuž aktivně vystupuje i sama majitelka, na jejímž pozemku se větší část tvrziště nachází. Tímto ji chci také poděkovat za velmi vstřícný přístup a možnost místo bez problémů zdokumentovat.