
Přímo v Kurovicích můžete objevit takovouhle krásnou stavbu.
(okres Kroměříž - zpustlá trojkřídlá goticko-renesanční tvrz, 6-8 km jihozápadně od Holešova)
Zřejmě bude i brzy zpřístupněna pro veřejnost..
století. Poslední dědičný vlastník Beneš Hus a jeho matka Gertruda prodali Kurovice roku 1339 olomouckému biskupovi Janovi. Kurovice byly poté manským statkem olomouckých biskupů, z nichž Jaroslav současně sloužil na Šternberku jako purkrabí. Ješek ze Šternberka se před rokem 1385 pod záminkou pohledávek vůči Jaroslavovi zmocnil tvrze a příslušného statku a roku 1390 mu ji biskup udělil lénem. Příslušnost Šternberků ke katolickému táboru měla za následek zničení tvrze husity v letech 1423-1424. Patrně byla rychle obnovena, neboť roku 1447, se již uvádí jako zámek. Tvrz byla znovu poničena v období Česko-uherských válkách. Roku 1482 přijali Kurovice od biskupa Stanislava Thurzy bratři Vilém, Kuneš a Jan z Vrchlabí. Vrchlabští se pustili roce 1499 do razantní přestavby tvrze, která byla ve špatném stavu a přebudovali ji na reprezentativní trojkřídlé sídlo v pozdně gotickém stylu, které také důkladně opevnili hradbami a valy. Rekonstrukci dokončil v pol. 16. stol. Oldřich z Vrchlabí. Vrchlabští drželi Kurovice do roku 1565, kdy získal od biskupa Viléma toto léno Jáchym Zoubek ze Zdětína, podkomoří Markrabství moravského. Ten nechal zaklenout několik místností severního a jižního křídla. Patrně až jeho syn Jan Bohuslav nechal vybudovat přibližně roku 1580 v patře renesanční lodžii. R. 1603 koupil Kurovice Alexandr Jošt Haugvic z Biskupic. Na poč. třicetileté války byla tvrz dvakrát dobyta Valachy. Po bitvě na Bílé hoře připadly Kurovice knížeti Václavovi F. Eusebiu z Lobkovic, který dostavěl přibl. r. 1630 druhé patro tvrze. V 17. století zde byl mj. i pivovar. R. 1651 koupili Kurovice Rottalové a přiřadili ji k Holešovu, ke kterému patřila do roku 1936. V 19. stol. byl odstraněn most přes příkop. Na přel. 19. a 20. stol. byla tvrz využívána jako byt správce a hospodářského služebnictva, část také jako sýpka. Po roce 1945 byla využívána pro potřeby Jednotného zemědělského družstva. V osmdesátých letech 20. stol. byla převzata Muzeem v Kroměříži a byla započata rekonstrukce, kterou přerušily události r. 1989..