Nejisté pozůstatky tvrze či tvrzí, zatím archeologicky nedoložené.
Hlavní obrázek místa
Hřibův kopec, pohled od severozápadu
© Roman Řezáč 06/2006
Situace v Horním Újezdě není dodnes zcela vyjasněná. Podle dalšího textu zjistíme, že není pochyb o tom, že zde tvrz stála, ovšem není zcela jisté kde a navíc, je docela možné, že tvrze byly v průběhu věků dvě. A to by znamenalo, že je možné počítat i se dvěma místy, kde tvrze stávaly, pokud tedy nedošlo ke stavbě nové tvrze na místě staré, pak by bylo místo jen jedno. Začneme tím, co o tvrzi říká starší literatura. Ta ji lokalizuje téměř bez výjimek na tzv.Hřibův kopec, který vybíhá severním směrem, z východní části obce. Výběžek se nachází naproti kostela, přes hlavní silnici, hned za řadou domků a je o dost níže než kostel. Podél jeho východní strany vede polní cesta. Výběžek je přibližně 70 m dlouhý, stupňovitý, klesající a téměř celý oplocený a ukončuje jej právě zmiňovaná cesta, která ho úvozem obtáčí. Šířka výběžku kolísá díky různým úpravám asi okolo 15 m. V jeho vrchní části začíná dřevěný plot, jsou podél něj vidět relikty staršího zdiva (patrně stodoly, o které mluvím v popisu M.Plaček v roce 2000) a na výběžku je patrný dorovnaný stupeň asi 15 m a později 20 m široký a stojí zde zděné stavení. Dlouhý je asi 50 m a je ukončen výrazným zaoblením. Tahle část výběžku je považována za přetvořený reliéf původní tvrze. Není ovšem jistě potvrzený a tedy nejasný. Zvlášť když hned za budovou statku (ten se stojí asi 100 m jižně od tohoto výběžku) se nachází výrazná a pravidelná prohlubeň, s oblým západním ukončením, kterou zmiňuje M.Plaček jako archeologicky nepotvrzený, ale možný zbytek příkopu tvrziště. Statek stojí hned vedle kostela západním směrem a zmiňovaná prohlubeň se nachází na soukromém a oploceném pozemku. Prohlubeň je asi 35 m dlouhá, na západě zaoblená a asi 10 m široká a je využívána jako zahrádka. Při komplexním pohledu na okolí statku, který by vlastně stál v jádru tvrziště, se skutečně dá říct, že by…  číst dále
Roman Řezáč, 5.7. 2006
historie

Tvrz se poprvé zmiňuje v roce 1446 při prodeji jako pustá, znovu pak v roce 1493 kdy tvrz drží Vilém z Perštejna, ale patřila Bohušovi ze Špiček, který ji po něm vymáhal. Další data jsou v rukou archeologie, která počátky sídel a především jejich lokalizaci osvětlí.

Roman Řezáč (dle M.Plaček 2000), 4.7. 2006

Půdorys místa


© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Přerov  (PR), Horní Újezd

Místa v okolí

 Libosváry
 Všechovice
 kaple sv. Anny
 Loukov
 Komárno
 Malhotice
 Malhotice
 kaple sv. Floriána
 Nový Šaumburk
 Chvalčov
 Šaumburk
 Chvalčov
 kostel sv. Jiljí
 Kelč
 Lhotsko
 Loučka
 Rajnochovice
 Hradiště
 Rajnochovice
 Hostýn
 Hostýn
 Ústí
 Oprostovice
 Skalička
 Slavkov pod Hostýnem
 Skalička
 Obřany
 Podolí
 kaple sv. Peregrina
 lázně
 Chlum
 Rybáře
 Skalný
 Hranická propast
 Svrčov
 Kladníky
 hraniční kameny
 Dřevohostice
 Kladeruby
 kostel sv. Havla
 zvonice
 Šišma
 Týn nad Bečvou
 Helfštýn
 Panský mlýn
 městské hradby
 Nahošovice
 Kladníky
 mariánský sloup
 radnice
 Nová synagoga
 Hranice
 Křídlo
 Branky
 Branky
 Branky
 Hradčany
 Hlinsko
 železniční viadukt
 Špičky
 Kasařov
 Vystrkov
 kostel sv. Kateřiny
 Prusinovice
 Pavlovice u Přerova
 Choryně
 Pavlovice u Přerova
 kaple sv. Josefa
 Hustopeče nad Bečvou
 radnice
 mariánský sloup
 Floriánská kašna
 Domaželice
 synagoga
 obecní špitál
 zvonice
 městské opevnění
 Lipník nad Bečvou
 kaple sv. Rocha
 mlýnský náhon
 kaple sv. Petra
 Hustopeče nad Bečvou
 Hošťálková
 evangelický kostel
 Čechy
 Dobrotice
 Kostelec u Holešova
 Hrádek u Přílep
 větrný mlýn
 kostel sv. Havla
 Kunzov
 Věruška
 Drahotuše
 evangelický kostel
 Lešná
 Beessova kaple
 Přílepy
 Kostelec u Holešova
 židovský hřbitov
 Holešov
 Šachova synagoga
 pivovar
 morový sloup
 kostel sv. Floriána
 hradiště Obírka
 Rymice
 Rymice
 Rymice
Základní informace místa
ID místa: 4334
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 4.7.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama