
Na návrší v lokalitě Švédské šance (298 m) ležící severovýchodně od obce Horní Moštěnice se v severní části lesíku nacházejí terénní pozůstatky švédského polního opevnění z období třicetileté války. V lesíku lze též nalézt zbytky vojenských staveb z 20. století, jako například pozorovatelnu z roku 1927. Nejvýrazněji se však toto míst vepsalo do dějin událostmi z noci z 18. na 19. června 1945, kdy zde došlo k tzv. Masakru na Švédských šancích, při kterém bylo zavražděno 265 karpatských Němců, Maďarů a Slováků. Naprostou většinu povražděných tvořily ženy a děti. Tuto chmurnou událost připomíná památník.
Na Švédské šance se nejlépe dostanete po polní cestě přímo z okraje obce Horní Moštěnice z ulice Čechovy, odkud je to asi 1,5 km. Přes návrší prochází také žlutě značená turistická cesta.
K zajímavostem z historie obce patří účast jejich občanů na neslavně proslulé bitvě čtyř králů která se odehrála 31. května 1819 na nedalekých lověšických pastvinách. Tato bitva představuje největší násilný střet v historii jízd králů a měl za následek zákaz některých zvyklostí jako například nošení tasených šavlí.
Švédské vojsko sice čítalo 38 pluků rejtarů a 15 pluků pěchoty, ale celkový počet činil pouze 13 000 mužů. Torstensson se snažil s Gallasem střetnout i přesto, že měl méně mužů, ale Gallas i přes nespokojenost císařského dvora nic nepodnikl. Proto Torstensson již 1. září 1643 moštěnický tábor opustil a odtáhl k Tovačovu. Při odchodu Švédové ještě Horní Moštěnici vypálili a zcela zničili i zdejší tvrz. Většina opevnění kolem Moštěnic byla zřejmě brzy odstraněna, ale předsunutý opěrný bod na návrší zůstal zachován. Na I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783 je ještě dobře patrná obdélníková podoba opevnění, které se zde uvádí jako Schweden redoute. Strategicky výhodnou polohu lokality dokládá i pozdější vojenské využití ve 20. století. V roce 1958 byla archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita s dochovanými relikty opevnění zapsána na seznam kulturních památek. Při archeologickém výzkum plochy tábora Lennarta Torstenssona bylo za pomoci detektoru kovů nalezeno velké množství olověných projektilů do mušket a pistolí. Na mnohých kulkách jsou i nálitky, což dokládá odlévání v samotném táboře. Podařilo se najít i projektily velkých ráží do polních děl a torzo furkety (podpěrka pro mušketu)..