
Čtyřkřídlý dvoupatrový renesanční zámek velmi vysokých kvalit a hodnocení s mansardovou střechou se nachází poblíže středu městyse Hustopeče nad Bečvou. Ačkoliv stavba na první dojem působí jednotným dojmem, poněkud deformovaný půdorys vypovídá o podtupné realizaci. V současné době zámek působí dojmem zchátralosti a neudržovanosti. Na svou velkou rekonstrukci a obnovení zašlé slávy zámek stále čeká. V roce 2001 zámek přešel z vlastnictví Valašského muzea v přírodě do rukou městyse a od té doby prochází náročnou a nákladnou rekonstrukcí a restaurátorskými pracemi.
Reliéfní výzdoba oblouků arkád, podnoží, říms a hlavně cviklů zabírá vysokou škálu motivů. Zajímavé jsou variace ze zaječího života, jediná jejich obdoba u nás je v Bučovicích. Jónské sloupky přízemní arkády a toskánské v patře nahrazují v dalším podlaží dřevěné stojky nesoucí konstrukci otevřeného krovu. Dřevěná je i balustráda a některé kuželky v nižších podlažích. Přízemí a patra renesančních křídel jsou zaklenuta klenbami z doby výstavby. Severní patrové křídlo nahradilo prostou zeď za Podstatských z Prusínovic před rokem 1744. Přízemí je klenuté, patro plochostropé a dvorní fasádu člení vysoký pilastrový řád. Mezi hlavicemi jsou v omítce imitovány oblouky s plovoucími patkami, čímž se fasáda opticky přizpůsobila renesančnímu nádvoří. Vnější fasády byly pokryty sgrafitovou rustikou, zachovanou jen ve zbytcích. Ještě v roce 1758 byla do západního křídla vložena kaple a další větší úpravou byla jen výměna střechy v letech 1953-1964. V r. 2001 přešel zámek ze správy Valašského muzea v přírodě, které tu mělo depozitáře, do majetku městyse Hustopeče nad Bečvou. Od té doby stavba prochází náročnou a nákladnou rekonstrukcí pro plánované muzejní expozice. V r. 2011 zde byla přidělena jedna místnost muzeu řeznictví a v r. 2015 bylo rozhodnuto o umístění muzea hudby a filmu..