Zámek byl postaven na místě pův. tvrze (1326). Renesančně přestavěn Karlem st. ze Žerotína v l. 1595-1617. Raně barokně upraven v l. 1649-60. R. 1897 prodán hraběnkou L. Skrbenskou obci, poté zde byla škola, skladiště či ústav pro mládež. Od r. 2002 v majetku obce, je zde muzeum a kulturní centrum.
Hlavní obrázek místa
zámek Dřevohostice od jihozápadu
© Jan P. Štěpánek 06/2008
Zámek, obehnaný vodním příkopem, má přibližně čtvercový půdorys. Skládá se z čtyřkřídlého dvoupatrového zámku s věží a trojkřídlého jednopatrového předzámčí s válcovými baštami na nárožích. Přístupný je po mostě, klenoucím se přes vodní příkop k portálu na straně předzámčí. V nástavci portálu s volutovými křídly je reliéfní znak Jana Kaltschmieda z Eisenbergu (majitele zámku od r. 1649). Jednotraktové předzámčí je v přízemí zaklenuto valeně s výsečemi, v patře plochostropé. Od zámecké zahrady jej odděluje plot s bránou, kterou zdobí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera z doby kolem roku 1800. Čtyři křídla dvoutraktového zámku obklopují malé nádvoří, ze tří stran s původním otevřeným arkádovým ochozem. Půlkruhové arkády spočívají v přízemí na bosovaných hranolových pilířích, v patrech na toskánských sloupech s hranolovými postamenty spojenými kuželkovým parapetem. Fasády jsou s nárožním bosováním, stejně tak hranolová věž, tyčící se nad jihozápadním vstupním průčelím. Věž je zakončena ochozem s balustrovým parapetem, jehož střechu nesou toskánské sloupy. Věž má bosovaný portál s půlkruhovým záklenkem, s bosovanými pilastry, nesoucími prolomený trojúhelníkový štít. Na úsecích římsy jsou plastiky medvědů, držících kartuš s rodovým znakem pánů z Oppersdorfu. Výše nad portálem, nad oknem 1. patra, je alianční badenfeldský znak (zasazený po r. 1839). Za portálem je průjezd do dvora, na protější straně je průjezd do zahrady. Přízemí je zaklenuto většinou valeně s výsečemi, stejně jako místnosti v prvním patře, kde hrany překrývá renesanční perlovec. V severním nároží je rozlehlá síň se štukovou výzdobou (zrcadla, karyatidy), plochostropá síň v jižním nádvoří má strop zdobený oválnými zrcadly s pastýřskými scénami. Vstup do sousední síně vede sloupovou bránou, uzavřenou štukovou drapérií s andílky. Stropy druhého…  číst dále
E. Horáková podle Umělecké památky Čech, Moravy a Slezska 1., Bohumil Samek, Academia 1994, 15.11. 2012
historie

Renesanční čtyřkřídlý zámek byl postaven na místě původního zemanského sídla místní nižší šlechty, středověké vodní tvrze. Ta je doložena k roku 1368. V držení Dřevohostic se mimo jiné vystřídali pánové z Cimburka (v l. 1371-1447), Stošové z Bránic a Žerotínové (v l. 1480-1566). Kolem roku 1590 získal panství politik, diplomat a moravský zemský hejtman Karel starší ze Žerotína, který nechal tvrz v letech 1595-1617 přestavět na renesanční zámek s arkádovým nádvořím, opevněním a vodním příkopem. Přestavba byla provedena členy italské stavební huti, kteří se dlouhá léta podíleli na budování biskupského města Kroměříž. Renesanční úpravy interiéru byly dokončeny v l. 1618-1619 již za nového majitele zámku, Jana Skrbenského z Hříště stavitelem Jakubem Kendynem Vlachem z Kroměříže. Interiér zámku byl raně barokně upraven v letech 1649-1660, kdy na základech renesanční ohradní zdi bylo vystavěno předzámčí a byla upravena…  číst dále

Jakub Poutník podle Hrady a zámky na Moravě, kolektiv autorů, 1987; de ardoise, 2005; E. Horáková podle http://www.drevohostice.cz; Umělecké památky Moravy a Slezska I., Bohumil Samek, Academia 1994, 15.11. 2012

pověsti

Dřevohostice - bílá paní

Na zámku prý kdysi dávno žila zlá paní, která velmi sužovala lid. Robotníci ji prokleli, a proto po smrti nenalezla klid. Zjevovala se, celá bílá, z úst jí šlehal oheň a v zubech držela klíč. Prý jednou prosila místního osadníka, aby jí klíč vytáhl. Ten se však polekal a utekl. Volala za ním, že musí čekat dalších padesát let na vysvobození a bloudit po lesích. Od té doby ji prý již nikdo neviděl.

IvoR 2006-z knihy Moravskoslezské pověsti(J+J.Poláškovi 2000), 24.6. 2006

Půdorys místa

půdorys přízemí zámku
© Umělecké památky Moravy a Slezska, část 1 [A-I], Academia, Praha 1994
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Přerov  (PR), Dřevohostice

Místa v okolí

 kostel sv. Havla
 zvonice
 Nahošovice
 Domaželice
 Čechy
 Hradčany
 Šišma
 Lhotsko
 Oprostovice
 Pavlovice u Přerova
 kostel sv. Kateřiny
 Pavlovice u Přerova
 Kostelec u Holešova
 Prusinovice
 Prusy
 Želatovice
 Kladníky
 Kasařov
 Kladníky
 kostel sv. Jiljí
 Kostelec u Holešova
 Chlum
 Hlinsko
 Švédské šance
 kostel sv. Floriána
 Štulbach
 Dobrčice
 Slavkov pod Hostýnem
 Přestavlky
 Přestavlky
 Libosváry
 mlýnský náhon
 Horní Moštěnice
 Dobrotice
 Loukov
 Hostýn
 Křídlo
 Hostýn
 Chvalčov
 Týn nad Bečvou
 Prosenice
 Chvalčov
 kaple sv. Anny
 Rymice
 židovský hřbitov
 Helfštýn
 synagoga
 kostel sv. Jiří
 Šachova synagoga
 Rymice
 Rymice
 Horní Újezd
 Korvínský dům
 městské opevnění
 Přerov
 Holešov
 Městský dům
 bratrská škola
 morový sloup
 kostel sv. Vavřince
 Lipník nad Bečvou
 pivovar
 synagoga
 kaple sv. Rocha
 Floriánská kašna
 radnice
 mariánský sloup
 kaple sv. Josefa
 obecní špitál
 zvonice
 kaple sv. Petra
 městské opevnění
 Skalný
 kostel sv. Anny
 Říkovice
 Hrádek u Přílep
 kostel sv. Floriána
 Količín
 Přílepy
 kaple sv. Urbana
 Buk
 železniční viadukt
 Obřany
 Vávrův mlýn
 pozorovatelna CO
 Všechovice
 kostel sv. Mikuláše
 Veselíčko
 kostel sv. Prokopa
 Vlkoš
 smírčí kříž
 kaple Panny Marie
 Čekyně
 Komárno
 Lazníky
 Rybáře
 kaple sv. Floriána
 Malhotice
 hraniční kameny
 Malhotice
 Kyselovice
 Čekyně I
 Rokytnice
 kaple sv. Floriána
 Žeranovice
 Čekyně II
 Šaumburk
 kostel sv. Václava
 Penčičky
 Žeravice
 Hulín
 Zákřov
 Lazníčky
 Ústí
 kaple sv. Marka
 kostel sv. Floriána
 kaple sv. Peregrina
 lázně
 Kokory
 Hranická propast
 kaple sv. Kunhuty
 Svrčov
 městské hradby
 mariánský sloup
 radnice
 Nová synagoga
 Hranice
 socha žáby
 Tršice
 Lukov
 kaple sv. Floriana
 Skalička
 kostel sv. Václava
 Tusculum
 kaple sv. Praxedy
 Betlémská kaple
 židovská radnice
 Vrchnostenský dům
 Kroměříž
 biskupská mincovna
 Muzeum Kroměřížska
 Hejtmanský dům
 Mlýnská brána
 regentský dům
 Starý pivovar
 radnice
 kostel sv. Mořice
 městské opevnění
 vrchnostenská sýpka
Kontaktní informace
Venkovské TIC Dřevohostice
751 14 Dřevohostice
Tel: 723 910 281
http://www.drevohostice.cz/index.php?nid=1243&lid=CS&oid=1030887
icdrevohostice@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 3072
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 10.5.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

reklama