kostel Narození Panny Marie a sv. Anny

Anny byl vybudován olomouckým biskupem kardinálem Wolfgangem Schrattenbachem v r. 1716 a vysvěcen 25. 7. 1742; v r. 1727 zde vzniká samostatná farnost. Chrám je architektonickým skvostem, jeho návrh pochází od italského architekta G. P Tencally. Nemá pro své ojedinělé pojetí v širokém okolí obdoby. Pro svou majestátnost bývá nazýván "valašskou katedrálou". Velkolepé schodiště vede k průčelí kostela ozdobenému erbem zakladatele a sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra. Věž výšky 37 m nepříliš přesahující střechu kostela je vychýlena od svislice o 25 cm. Jednolodní chrám s valenou klenbou ve výšce 18 m s okenními lunetami má 22 oken, dopadající světlo mění působivě v průběhu dne svoji intenzitu a zabarvení. Hlavní oltář je ozdoben milostnou soškou sv. Anny Samotřetí s Pannou Marií, Ježíškem a postavou rytíře, tvůrce sousoší, což je podle pověsti zbožný rytíř z blízkého hradu Šaumburku. Nahoře v klenební lunetě je nástěnná freska s tématem Proměnění Páně na hoře Tábor. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Wolfgangu, sv. Václavu a Panně Marii lurdské. Varhany, jejichž původní barokní skříň pochází z r. 1720 a je jednou z nejstarších na Moravě, jsou ozdobeny postavou krále Davida s andílky hrajícími na dávné hudební nástroje - kornety. V okolí kostela se nachází hřbitov, kde stával předchůdce nynějšího chrámu; byl zrušen císařem Josefem II. V předválečné době se konaly poutě třikrát ročně, nyní probíhá pouze pouť svatoanenská, i když věřící přicházejí též na mariánské svátky. Duchovní správa spolu s obětavými poutníky dávají naději, že se budou i další generace těšit z tohoto vzácného architektonického skvostu Hostýnských vrchů. Do r. 1951 se konaly poutě také v pondělí velikonoční a svatodušní..

Mše sv. o nedělích - 8:05 hod..