Rymice

Tvrz byla pobořena v druhé polovině 15. století za válek česko-uherských, ale počátkem 16. století ji znovu obnovili Podstatští z Prusinovic, jimž náležela ves Rymice v letech 1481-1587. Tehdy vznikla severovýchodní a částečně střední část dodnes zachované budovy; zbytek byl dobudován někdy po polovině téhož století. Od r. 1644 vlastnili tvrz spolu s panstvím olomoučtí jezuité, kteří v druhé polovině 18. století zvýšili budovu o jedno patro. V průčelí je portál s vchodem do síně, s valenou klenbou a schodištěm, které vyúsťuje v prvním patře v síni, zabírající celou šířku budovy a kryté většinou zachovaným trámovým stropem s barokní malbou. Podobný je i strop v sále při severovýchodním průčelí. Z druhé poloviny 18. století také pocházejí malby okenních výklenků. V blízkosti tvrze je hospodářský dvůr a třípodlažní budovy někdejší vrchnostenské palírny. Všechny tyto stavby tvoří jeden celek a jsou výsledkem etapovité výstavby až do poloviny 18. století; rušivým momentem bylo zřízení cukrovaru v letech 1843-1858 s parním pohonem v druhém patře tvrze. Na vnitřních plochách okenních nik byly ještě donedávna patrné stopy zničené ornamentální barokní malby. Ve 2. polovině 20. stol. patřil objekt místnímu zemědělskému družstvu a od r. 1983 byla prováděna jeho rekonstrukce pro Muzeum Kroměřížska. Od r. 2006 je přístupný veřejnosti jako součást okružní prohlídky muzejní expozice Lidové stavby Rymice.