Pohled od náměstí
© Ivo Rozehnal 10/2019
Prohlídka zámku - Prohlídka je zaměřena na stavební vývoj zámku, jeho historii a stavební slohy (sklepy). Prohlídka vede přízemím s expozicí keramiky, sochami O. Drahotušského, V. Vokolka a pracovnou F. Táborského (detaily o jednotlivých expozicích viz níže), dále 1. poschodím, kde prochází reprezentační sál, výstavní sály, Loudonskou galerií a dále do 2. poschodí, kde jsou obytné místnosti / dosud nezrekonstruované (bez mobiliáře). Prohlídka trvá cca 60 minut; max. 50 návštěvníků ve skupině.
Muzeum:
Keramika 18. a 19. století - Velkou část sbírek tvoří výrobky z manufaktur v Bystřici pod Hostýnem, Rajnochovicích, Hranicích, Vranově, Olomučanech i z dalších míst Čech, Moravy a Slovenska. Expozice byla otevřena v roce 2004.
Sochy Oldřicha Drahotušského - Průřez volnou tvorbou sochaře a restaurátora, rodáka z nedaleké Podhradní Lhoty, který působil v Praze. Expozice byla otevřena v roce 2006.
Pracovna Františka Táborského - Nábytek z bystřického bytu zakladatele muzea Františka Táborského (pracovna a ložnice) doplněný o osobní předměty. Expozice byla otevřena v roce 2008.
Zpěv z potopy Vojmíra Vokolka - Expozice představuje výběr z díla východočeského sochaře V. Vokolka, inspirovanou biblickými příběhy. Plastiky V. Vokolka doplňují obrazy jeho synovce Václava Vokolka, malíře a spisovatele. Expozice byla otevřena v roce 2002.
Expozice Thonet - Expozice ohýbaného nábytku značek Gebrüder Thonet, Thonet-Mundus a TON představuje přehled o výrobě ohýbaného nábytku od 2. poloviny 19. století až do současnosti. Jde o výběr nejzajímavějších kusů nábytku ze sbírek firmy TON, a. s. K vidění jsou židle zhotovené ještě v rodišti Michaela Thoneta, německém Boppardu, intarzovaný stůl z Thonetova prvního působiště Vídně i nábytek vyrobený v pozdějším hlavním sídle firmy Bystřici pod Hostýnem.
Loudonská galerie - Galerie portrétů posledních majitelů bystřického zámku Loudonů, obrazy jsou od roku 2012 zapůjčeny ze sbírek Národního památkového ústavu.
V první polovině 15. století páni z Tvorkova založili na tomto místě bystřickou tvrz jako náhradu za hrad Obřany. Tvrz se stala předzámčím pozdějšího renesančního zámku, který se po řadu let postupně dostavoval. Roku 1594 jej poškodil požár a obnovu prováděl roku 1616 Václav Bítovský se svojí manželkou Bohunkou z Víckova, jak dosvědčují jejich erby nad vstupní branou. ...Rozsáhlou výstavbu v roce 1763 na přání Marie Amálie de Monte l' Abbate uskutečnil brněnský architekt František Antonín Grimm. Vedoucím díla byl stavitel Antonín Mates Slováček. Požár roku 1789 poničil podzámčí. Později se zámek ještě dvakrát opravoval. Zdobí jej malby Jana Svitáka z roku 1805 a Hanuše Schwaigera z konce 19. století. Za zámkem se nachází rozsáhlý park, v minulosti jeden z nejkrásnějších na Moravě s pomníkem maršála Gideona Arnošta Loudona (1716-1790). Park byl však již od roku 1935 zrušen. Obranný vodní příkop a říčka Bystřička oddělovaly feudální sídlo od náměstí. Vlastníky tvrze a později zámku byly panské rody z Tvorkova (Kravař), Landštejna, Hustopeč, Limberka, Víckova a na Prusinovicích, u Lobkovic a Holešova. Od roku 1650 zde vládli po 112 let Rottálové, kratší období Monte l' Abbate a Wengerští. Od roku 1827 plných 106 let Loudonové, kdy se za posledního majitele Arnošta Gideona Loudona roku 1934 panství rozpadlo a zámek odkoupil stát. Z dějin se uvádí, že husitský pán, Milota z Tvorkova podepsal stížnostní list proti upálení Mistra Jana Husa. Za Buriana Žabky z Limberka se od roku 1542 začala psát Bystřice jako Bystřice pod Hostýnem. Z Víckova pocházel Jan Adam , významný diplomat stavovského odboje a vůdce povstaleckých valachů za Třicetleté války. Václav Bítovský byl jako proticísařský rebel a člen direktoria, které na mučení vyslýchalo a k smrti odsoudilo Sv. Jana Sarkandra, roku 1626 v Brně sťat a jeho hlava přibyta na Židovskou bránu. Za Jana Nepomuka Wengerského bylo ve zdejším zámku divadlo i s orchestrem. Arnošt Loudon byl milovníkem umění a přítelem malíře Hanuše Schwaigera, který je autorem významné fresky v kapli na zdejším Loudonském hřbitově. V září roku 1897 hostoval na zámku císař František Josef I., který odtud řídil velké manévry a navštívil i Svatý Hostýn. Bystřický zámek byl svědkem mnoha historických událostí, nyní se nachází ve vlastnictví města a je pod památkcou ochranou státu..
|
Přihlášení |
