Památné poutní místo Moravy v Hostýnských vrších. Pravěké osídlení sahá až do doby bronzové, kdy zde existovalo rozsáhlé opevněné sídliště. Barokní chrám vybudován v letech 1721 - 1748. Každoroční cíl poutí.
Hlavní obrázek místa
čelní pohled na hlavní průčelí basiliky
© Jan P. Štěpánek 10/2007

Historie poutního kostela na Hostýně

Svatý Hostýn, po Velehradě nejpamátnější a nejvíce navštěvované poutní místo Moravy, je situováno v západní okrajové části Hostýnských vrchů - součástí Moravských Karpat. Hostýn má dva vrcholy - severnější (736 m n. m) s rozhlednou a kaplí sv. Kříže (od r. 1993 také s větrnou elektrárnou), druhé temeno je zastavěno poutním chrámem a dalšími objekty (718 m n. m.). Archeologický výzkum dokládá pravěké osídlení Hostýna sahající až do doby bronzové; Keltové, první bezpečně známé etnikum na našem území, měli zde rozsáhlé opevněné sídliště - oppidum v rozsahu cca 20 ha s obranným částečně zachovalým valem o výšce 5-8 m (původně 15-18 m), délky 1 800 m. Ve svém námětu ojedinělý je známý hostýnský obraz Panny Marie s Ježíškem metajícím blesky. Připomíná dobu vpádu Mongolů (lidově Tatarů) na Moravu v r. 1241, vznikl na základě barokní pověsti zaznamenané vlasteneckým knězem jezuitou Bohuslavem Balbínem. První kapli na Hostýně s obrazem Panny Marie Ochranitelky pořídili asi havíři dolující v hostýnských horách železo a stříbro; ve své původní podobě se dochovala do r. 1658, poté byla pro zvyšující se počet poutníků rozšířena. Nynější velkolepý poutní chrám byl vybudován v barokním slohu majitelem bystřického panství Františkem Antonínem z Rottálu v letech 1721 - 1748, patrně podle projektu kroměřížského architekta italského původu Ignáce Cirani von Bolleshause jako centrální orientovaná stavba. Předmětem úcty byl obraz Matky Boží Ochranitelky. Byl uctíván až do r. 1620, kdy jej Václav Bítovský, pán na Holešově, spálil. Je to tentýž rok, kdy byl v Olomouci umučen Jan Sarkandr, kterého uvedený Václav Bítovský vyslýchal. Bohužel za 39 roků po slavnostním vysvěcení byl svatohostýnský chrám nařízením císaře Josefa II. zrušen, odsvěcen, zbaven svého vnitřního zařízení i střechy a nechán na pospas drsné povětrnosti, až se z něho stala ruina. Přes přísný zákaz konání poutí nebyla…  číst dále
www.ado.cz, 29.4. 2005
otvíračka

kostel je přístupný o mších (každý den, zejména dopoledne) a náboženských poutích

29.4. 2005

Půdorys místa

půdorys kostela
© Umělecké památky Moravy a Slezska, část 1 [A-I], Academia, Praha 1994
Obrázek Obrázek Obrázek
Zlínský kraj,  Kroměříž  (KM),

Místa v okolí

 Hostýn
 Hostýn
 Slavkov pod Hostýnem
 Chvalčov
 Skalný
 Chvalčov
 Obřany
 kostel sv. Jiljí
 Křídlo
 Chlum
 hraniční kameny
 Loukov
 Libosváry
 Hrádek u Přílep
 Kasařov
 Prusinovice
 Dobrotice
 Šaumburk
 kostel sv. Kateřiny
 Horní Újezd
 Nový Šaumburk
 kaple sv. Floriána
 Komárno
 Lukov
 Přílepy
 Rajnochovice
 Tusculum
 kostel sv. Josefa
 zvonice
 Lhotsko
 pivovar
 kostel sv. Havla
 Dřevohostice
 Holešov
 morový sloup
 židovský hřbitov
 Šachova synagoga
 kaple sv. Anny
 smírčí kříž
 kostel sv. Mikuláše
 Všechovice
 Kostelec u Holešova
 Nahošovice
 Hradiště
 ZOO Zlín-Lešná
 Lešná
 Žeranovice
 kostel sv. Vavřince
 Oprostovice
 Loučka
 Žeranovice
 kostel sv. Floriána
 Hošťálková
 Kostelec u Holešova
 Domaželice
 evangelický kostel
 Podolí
 Rymice
 Janůvka
 Šišma
 Štípa
 Rymice
 Rymice
 Malhotice
 Čechy
 Hradčany
 Malhotice
 Kladníky
 Kelč
 Količín
 Kladníky
 Prusy
 Pavlovice u Přerova
 Pavlovice u Přerova
 Želatovice
 Hlinsko
 Mysločovice
 kostel sv. Kunhuty
 Kurovice
 Branky
 Branky
 Skalička
 Branky
 Kladeruby
 mlýnský náhon
 Vystrkov
 Choryně
 Tlumačov
Základní informace místa
ID místa: 3059
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 29.4.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama