Památné poutní místo Moravy v Hostýnských vrších. Pravěké osídlení sahá až do doby bronzové, kdy zde existovalo rozsáhlé opevněné sídliště. Barokní chrám vybudován v letech 1721 - 1748. Každoroční cíl poutí.
Hlavní obrázek místa
čelní pohled na hlavní průčelí basiliky
© Jan P. Štěpánek 10/2007

Historie poutního kostela na Hostýně

Svatý Hostýn, po Velehradě nejpamátnější a nejvíce navštěvované poutní místo Moravy, je situováno v západní okrajové části Hostýnských vrchů - součástí Moravských Karpat. Hostýn má dva vrcholy - severnější (736 m n. m) s rozhlednou a kaplí sv. Kříže (od r. 1993 také s větrnou elektrárnou), druhé temeno je zastavěno poutním chrámem a dalšími objekty (718 m n. m.). Archeologický výzkum dokládá pravěké osídlení Hostýna sahající až do doby bronzové; Keltové, první bezpečně známé etnikum na našem území, měli zde rozsáhlé opevněné sídliště - oppidum v rozsahu cca 20 ha s obranným částečně zachovalým valem o výšce 5-8 m (původně 15-18 m), délky 1 800 m. Ve svém námětu ojedinělý je známý hostýnský obraz Panny Marie s Ježíškem metajícím blesky. Připomíná dobu vpádu Mongolů (lidově Tatarů) na Moravu v r. 1241, vznikl na základě barokní pověsti zaznamenané vlasteneckým knězem jezuitou Bohuslavem Balbínem. První kapli na Hostýně s obrazem Panny Marie Ochranitelky pořídili asi havíři dolující v hostýnských horách železo a stříbro; ve své původní podobě se dochovala do r. 1658, poté byla pro zvyšující se počet poutníků rozšířena. Nynější velkolepý poutní chrám byl vybudován v barokním slohu majitelem bystřického panství Františkem Antonínem z Rottálu v letech 1721 - 1748, patrně podle projektu kroměřížského architekta italského původu Ignáce Cirani von Bolleshause jako centrální orientovaná stavba. Předmětem úcty byl obraz Matky Boží Ochranitelky. Byl uctíván až do r. 1620, kdy jej Václav Bítovský, pán na Holešově, spálil. Je to tentýž rok, kdy byl v Olomouci umučen Jan Sarkandr, kterého uvedený Václav Bítovský vyslýchal. Bohužel za 39 roků po slavnostním vysvěcení byl svatohostýnský chrám nařízením císaře Josefa II. zrušen, odsvěcen, zbaven svého vnitřního zařízení i střechy a nechán na pospas drsné povětrnosti, až se z něho stala ruina. Přes přísný zákaz konání poutí nebyla…  číst dále
www.ado.cz, 29.4. 2005
otvíračka

kostel je přístupný o mších (každý den, zejména dopoledne) a náboženských poutích

29.4. 2005

Půdorys místa

půdorys kostela
© Umělecké památky Moravy a Slezska, část 1 [A-I], Academia, Praha 1994
Obrázek Obrázek Obrázek
Zlínský kraj,  Kroměříž  (KM),

Místa v okolí

 Hostýn
 Hostýn
 Slavkov pod Hostýnem
 Chvalčov
 Skalný
 Chvalčov
 Obřany
 kostel sv. Jiljí
 Křídlo
 Chlum
 hraniční kameny
 Loukov
 Libosváry
 Hrádek u Přílep
 Kasařov
 Prusinovice
 Dobrotice
 Šaumburk
 kostel sv. Kateřiny
 Horní Újezd
 Nový Šaumburk
 kaple sv. Floriána
 Komárno
 Lukov
 Přílepy
 Rajnochovice
 Tusculum
 kostel sv. Josefa
 zvonice
 Lhotsko
 pivovar
 kostel sv. Havla
 Dřevohostice
 Holešov
 morový sloup
 židovský hřbitov
 Šachova synagoga
 kaple sv. Anny
 smírčí kříž
 kostel sv. Mikuláše
 Všechovice
 Kostelec u Holešova
 Nahošovice
 Hradiště
 ZOO Zlín-Lešná
 Lešná
 Žeranovice
 kostel sv. Vavřince
 Oprostovice
 Loučka
 Žeranovice
 kostel sv. Floriána
 Hošťálková
 Kostelec u Holešova
 Domaželice
 evangelický kostel
 Podolí
 Rymice
 Janůvka
 Šišma
 Štípa
 Rymice
 Rymice
 Malhotice
 Čechy
 Hradčany
 Malhotice
 Kladníky
 Kelč
 Količín
 Kladníky
 Prusy
 Pavlovice u Přerova
 Pavlovice u Přerova
 Želatovice
 Hlinsko
 Mysločovice
 kostel sv. Kunhuty
 Kurovice
 Branky
 Branky
 Skalička
 Branky
 Kladeruby
 mlýnský náhon
 Vystrkov
 Choryně
 Tlumačov
Základní informace místa
ID místa: 3059
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 29.4.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama