Količín

Další indicií pro lokalizaci tvrze je mapa stabilního katastru ze třetiny 19. století. Na ní je zobrazeno místo tvrziště jako podlouhlý elipsovitý útvar severojižního směřování s rovným severním čelem směrem k obci. Je označen parcelním číslem 19 a nachází se v zahradě za domem na parcele 51. Oproti ploše zahrady pč. 18, která je zaznačena zeleně, je plocha tvrziště pč. 19 vyznačena okrovou barvou. Čili ještě ve třetině 19. století toto místo bylo zaznačeno jako neobdělávaná plocha (zbytky stavebního rumu ze zříceniny tvrze ?). Patrně až v dalším průběhu 19. století byla i tato plocha rekultivována v zahradu a užitnou plochu dvorků domů. Tvrz stávala na jihozápadním okraji intravilánu Količína, v zahradách za usedlostí čp. 75 a částečně i čp. 29. Místo zaniklé tvrze se vyznačuje o necelý 1 m vyvýšenou plochou, na níž se při různých účelových výkopech nachází velké množství lomového kamene, který je jinak v tomto místě neobvyklý. Bohužel, více terénních náznaků se v místě nenachází. Žádný centrální pahorek, val nebo příkop.

V roce 1349 náležela Štěpánu ze Šternberka. O tom, že ves mohla být již dříve samostatným statkem svědčí skutečnost, že v roce 1397, kdy převzali dědictví po Petru ze Šternberka lukovští Šternberkové Ješek a Zdeněk se v Količíně zmiňuje i tvrz. Tvrz i s polovinou města Holešova zůstala Ješku ze Šternberka, ale již roku 1409 musel tyto majetky pro vekou zadluženost postoupit svému synovci Albrechtovi, který držel Zlín. Količín však byl využit pro Ješkovy věřitele. V roce 1437 se činí zápis, kterým Bareš z Čechovi zapisuje Milotovi z Mozkovic ves Količín se dvorem, tvrzištěm a dvořištěm (pustým dvorem). Tvrz patrně utrpěla velké škody za husitských válek a byla obnovena v roce 1464 Vaňkem z Bařic. Takto zhodnocený statek prodal Vaněk obratem Prokopovi z Prusinovic. V držení Prusinovských zůstal Količín až do roku 1575. Z roku 1537 existuje zmínka o tvrzi „ s příkopú, valem a přihrádkem“. Z toho lze soudit, že Prusinovští tvrz dobře udržovali. Při prodeji Jakubu Vojskovi staršímu z Bogdunčovic byly příslušenstvím Količína tvrz, poplužní dvůr a pivovar. Zákres tvrze je učiněn i na mapě Jana Ámose Komenského z roku 1630. Tvrz zpustla zřejmě na sklonku třicetileté války nebo až po připojení vsi Količína k městu Holešovu v roce 1654, kdy nevyhovující tvrz ztratila na významu. Kamenná tvrz poté byla velmi rychle rozebrána na stavební materiál pro okolní domy.