Tvrze v obci Čechy se nacházely v místech velkého dvora nad potokem Moštěnkou. Starší tvrz není v pramenech zmiňována,předpokládá se však, že byla založena ve 14. století. První zmínka o mladší tvrzi pochází z roku 1561, kdy patřila rytířům z Kokor.
Hlavní obrázek místa
nad gárážemi se nachází stromy porostlý zbytek tvrziště, v pozadí jižní strana dvora (mladší tvrze)
pohled od Moštěnky
© Ondřej Štěpánek 06/2006
Zbytky tvrziště v obci Čechy se nacházejí v místě zahrádek a garáží při jižním konci velikého dvora, a to přímo nad nivou potoka Moštěnky. V době I. republiky zaznamenal významný badatel I. L. Červinka oválný pahorek tvrziště o rozměrech cca 15 x 30 m a cca 15 m široký příkop oddělující tvrziště od přístupové plochy na severu (v místech jižní strany přilehlého dvora). Pahorek tvrziště se na jihu svažoval do nivy Moštěnky, která ho obtékala a tvořila tak součást opevnění tvrze. V současné době je však situace tvrziště úplně jiná. Příkop při jižní straně dvora, který zaznamenal ještě I. L. Červinka, je nyní zasypán (nadále je však rozpoznatelný náběh tohoto příkopu při severozápadním okraji zahrádky). Z pahorku tvrziště, který je i dnes ještě cca 5 m vysoký, se do dnešních časů zachovala jen jeho západní část zaujímající cca 1/2 bývalé plochy tvrziště o rozměrech cca 15 x 15 m. Tato plocha je využívána jako zahrada a je zatravněna. Tato travnatá plocha se na jihozápadě svažuje ke garážím, při jejich stavbě musela část tvrziště ustoupit. I koryto potoka Moštěnky bylo regulováno a teče nyní od tvrziště dále než v dobách, kdy tvrz prvně popsal a zaměřil I. L. Červinka. Podle slov majitelů pozemků nacházejících se na tvrzišti, bylo při zemních pracích pří jejich úpravě na zahradu, odvezeno velké množství kamení. Je tedy možno tvrdit, že tvrz byla alespoň z části kamenná. Z místa tvrziště je daleký výhled směrem k jihu, jihozápadu a jihovýchodu. Z hlediska vývoje panských sídel v obci Čechy je nutno uvést i existenci mladší tvrze. Mladší tvrz převzala po opuštění výše zmiňované starší tvrze funkci panského sídla, či spíše panského obydlí. Toto mladší panské obydlí bylo situováno přímo v přilehlém čtyřkřídlém dvoře obdélníkového půdorysu, jehož jižní křídlo zaujímá hranu bývalého příkopu oddělující tento dvůr od starší tvrze. Dnes jsou budovy dvora…  číst dále
Ondřej Štěpánek, M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí, Libri, 2001, 13.6. 2006
historie

Historie vzniku starší tvrze je nejasná. Prvním možným stavitelem a držitelem tvrze mohl být Václav z Čech, příslušník nižší šlechty, jehož potomci na tvrzi sídlili nejspíše až do roku 1420. Držitelé tvrze se neznámo kdy stali many moravského markraběte a byli povinni vojenskou službou k přerovskému hradu. Roku 1487 přijal many z Čech Vilém II. z Pernštejna, který v tomto roce získal Přerov do dědičného vlastnictví. Počínaje rokem 1487 se tedy z dříve zeměpanských manů stali mani poslušní vyššímu šlechtici, jejich funkce nejspíše ztratila na významu a postupně se rozplynuli v anonymní pernštejnské klientele. V této době, přelomu 15. a 16. století, lze též předpokládat opuštění staršího panského sídla a zřízení nového v přilehlém dvoře, jehož staviteli byli nejspíše rytíři z Kokor. Tvrz se poprvé výslovně připomíná až v roce 1561. Touto tvrzí však bylo míněno mladší panské obydlí rytířů z Kokor,…  číst dále

Ondřej Štěpánek, M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí, Libri, 2001, 13.6. 2006

Půdorys místa

náčrt situace
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Přerov  (PR), Čechy

Místa v okolí

 Domaželice
 Prusy
 Želatovice
 Nahošovice
 kostel sv. Havla
 zvonice
 Dřevohostice
 Švédské šance
 Štulbach
 Hradčany
 Pavlovice u Přerova
 Kostelec u Holešova
 Dobrčice
 Pavlovice u Přerova
 Kostelec u Holešova
 Horní Moštěnice
 Přestavlky
 Šišma
 Přestavlky
 kostel sv. Kateřiny
 synagoga
 Prusinovice
 kostel sv. Jiří
 Městský dům
 kostel sv. Vavřince
 Korvínský dům
 městské opevnění
 Přerov
 kostel sv. Floriána
 bratrská škola
 Lhotsko
 kostel sv. Floriána
 Oprostovice
 Prosenice
 Kladníky
 Hlinsko
 Kasařov
 Kladníky
 kostel sv. Anny
 Říkovice
 pozorovatelna CO
 Vávrův mlýn
 kostel sv. Prokopa
 Rymice
 mlýnský náhon
 Vlkoš
 Rymice
 Rymice
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Urbana
 Buk
 Chlum
 Dobrotice
 kostel sv. Jiljí
 kaple Panny Marie
 židovský hřbitov
 Količín
 Čekyně
 Šachova synagoga
 Kyselovice
 morový sloup
 Holešov
 pivovar
 Lipník nad Bečvou
 kaple sv. Rocha
 Rokytnice
 synagoga
 radnice
 Floriánská kašna
 mariánský sloup
 Veselíčko
 kaple sv. Petra
 Týn nad Bečvou
 obecní špitál
 Lazníky
 Slavkov pod Hostýnem
 zvonice
 kaple sv. Josefa
 městské opevnění
 Čekyně I
 kaple sv. Floriána
 Žeravice
 Helfštýn
 Čekyně II
 Křídlo
 Penčičky
 kaple sv. Marka
 Libosváry
 Kokory
 Přílepy
 Hostýn
 Hostýn
 Hrádek u Přílep
 boží muka
 kostel sv. Floriána
 kostel sv. Václava
 Hulín
 Zákřov
 kostel sv. Markéty
 Troubky
 Chvalčov
 Loukov
 Chvalčov
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Kunhuty
 Kokory
 železniční viadukt
 Lazníčky
 kaple sv. Floriána
 Záříčí
 smírčí kříž
 Chropyně
 Horní Újezd
 kostel sv. Jiljí
 Skalný
 Chropyně
 socha žáby
 Tršice
 kaple sv. Floriana
 kostel sv. Václava
 zvonkohra
 Žeranovice
 Obřany
 kostel sv. Vavřince
 Rybáře
 kaple sv. Praxedy
 Majetín
 Betlémská kaple
 Postoupky
 kostel sv. Floriána
 židovská radnice
 biskupská mincovna
 Hejtmanský dům
 Vrchnostenský dům
 Mlýnská brána
 Kroměříž
 Muzeum Kroměřížska
 regentský dům
 kostel sv. Mořice
 Starý pivovar
 radnice
 kostel Všech svatých
 kaple Panny Marie
 městské opevnění
 Hradisko
 vrchnostenská sýpka
 Květná zahrada
 památník Osvobození
 Velký Týnec
 kaple
 městské hradby
 mariánský sloup
 radnice
 Nová synagoga
 Hranice
 Husův sbor
 Velký Týnec
 Lukov
 kostel sv. Josefa
 Tusculum
Základní informace místa
ID místa: 4305
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 14.6.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama