nad gárážemi se nachází stromy porostlý zbytek tvrziště, v pozadí jižní strana dvora (mladší tvrze)
pohled od Moštěnky
© Ondřej Štěpánek 06/2006
Zbytky tvrziště v obci Čechy se nacházejí v místě zahrádek a garáží při jižním konci velikého dvora, a to přímo nad nivou potoka Moštěnky.
V době I. republiky zaznamenal významný badatel I. L. Červinka oválný pahorek tvrziště o rozměrech cca 15 x 30 m a cca 15 m široký příkop oddělující tvrziště od přístupové plochy na severu (v místech jižní strany přilehlého dvora). Pahorek tvrziště se na jihu svažoval do nivy Moštěnky, která ho obtékala a tvořila tak součást opevnění tvrze.
V současné době je však situace tvrziště úplně jiná. Příkop při jižní straně dvora, který zaznamenal ještě I. L. Červinka, je nyní zasypán (nadále je však rozpoznatelný náběh tohoto příkopu při severozápadním okraji zahrádky).
Z pahorku tvrziště, který je i dnes ještě cca 5 m vysoký, se do dnešních časů zachovala jen jeho západní část zaujímající cca 1/2 bývalé plochy tvrziště o rozměrech cca 15 x 15 m. Tato plocha je využívána jako zahrada a je zatravněna. Tato travnatá plocha se na jihozápadě svažuje ke garážím, při jejich stavbě musela část tvrziště ustoupit. I koryto potoka Moštěnky bylo regulováno a teče nyní od tvrziště dále než v dobách, kdy tvrz prvně popsal a zaměřil I. L. Červinka.
Podle slov majitelů pozemků nacházejících se na tvrzišti, bylo při zemních pracích pří jejich úpravě na zahradu, odvezeno velké množství kamení. Je tedy možno tvrdit, že tvrz byla alespoň z části kamenná.
Z místa tvrziště je daleký výhled směrem k jihu, jihozápadu a jihovýchodu.
Z hlediska vývoje panských sídel v obci Čechy je nutno uvést i existenci mladší tvrze. Mladší tvrz převzala po opuštění výše zmiňované starší tvrze funkci panského sídla, či spíše panského obydlí. Toto mladší panské obydlí bylo situováno přímo v přilehlém čtyřkřídlém dvoře obdélníkového půdorysu, jehož jižní křídlo zaujímá hranu bývalého příkopu oddělující tento dvůr od starší tvrze. Dnes jsou budovy dvora využívány jako autodílny a restaurace.
Fotografie na místě tvrziště byly pořízeny s laskavým svolením manželů Štalmachových, majitelů pozemků.
Historie vzniku starší tvrze je nejasná. Prvním možným stavitelem a držitelem tvrze mohl být Václav z Čech, příslušník nižší šlechty, jehož potomci na tvrzi sídlili nejspíše až do roku 1420. Držitelé tvrze se neznámo kdy stali many moravského markraběte a byli povinni vojenskou službou k přerovskému hradu. ...Roku 1487 přijal many z Čech Vilém II. z Pernštejna, který v tomto roce získal Přerov do dědičného vlastnictví. Počínaje rokem 1487 se tedy z dříve zeměpanských manů stali mani poslušní vyššímu šlechtici, jejich funkce nejspíše ztratila na významu a postupně se rozplynuli v anonymní pernštejnské klientele. V této době, přelomu 15. a 16. století, lze též předpokládat opuštění staršího panského sídla a zřízení nového v přilehlém dvoře, jehož staviteli byli nejspíše rytíři z Kokor. Tvrz se poprvé výslovně připomíná až v roce 1561. Touto tvrzí však bylo míněno mladší panské obydlí rytířů z Kokor, protože stará tvrz již byla určitě pustá. Dalším držitelem mladší tvrze byl Viktorin Freiberger z Wasserhofu, který zdejší zboží zakoupil roku 1599. Jeho dcera Anna se provdala za Jana Felixe Říkovského z Dobrčic a jejich syn Ctibor Říkovský z Dobrčic a na Přestavlkách koupil ves Čechy s dvorem (mladší tvrzí). Roku 1671 přiznal Vilém Otta Ullersdorf z Němčího, že v Čechách drží mlýn a dvůr. Roku 1687 vykoupil Jan Burian Ullersdorf z Němčiho (syn Viléma Otty) zboží v Čechách od svých bratrů Kryštofa a Ferdinanda, avšak ji roku 1692 vše prodal Bedřichovi hraběti z Oppersdorfu, v jehož rodě zůstaly Čechy až do přelomu 18. a 19. století, kdy je po Matušcích z Topolčan získal Karel Antonín Čejka z Badenfeldu. Od roku 1862 byl majitelem zdejšího statku Filip svobodný pán Skrbenský z Hříště. Roku 1897 bylo celé zboží prodáno obci městečka Dřevohostic.
|
Přihlášení |
