vstupní průčelí s věží
© Jan P. Štěpánek 06/2014
Zámek se nachází ve stoupajícím terénu nad obcí a svou polohou a rozlohou je dominantou širokého okolí.
Jednopatrový objekt zámku se čtvercovým utváření a dvorem uprostřed stojí na místě bývalé mladší přestavlcké tvrze, na jejíž existenci mohou upozornit snad jen nepatrné zbytky příkopu před západním průčelím zámku. Západní křídlo je ukončeno jeho "slepým" výběžkem, čímž je čtvercová dispozice zámku poněkud narušena. Nad hlavním vstupem zámku vystupuje čtyřboká věž s hodinami, zakončená stanovou střechou s lucernou. Ve východním křídle zámku se nacházela kaple Nanebevzetí Panny Marie. Hlavní průčelí zámku na první pohled upoutá zdobený barokní portál tvořený dvěma sloupy, které nesou kladí. V kartuši nad portálem je zasazen erb stavitelů zámku, hrabat Magnisů.
Kolem zámeckých budov se nachází přírodní park, který slouží ke kulturním účelům obce. Při jižním zámeckém křídle stojí u bočního zámeckého vstupního portálu hodnotné sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vincence z druhé poloviny 18. století, které jsou dílem neznámého umělce. Zámek je z jižní a východní strany obkopen bývalými hospodářskými budovami.
Již při prvním pohledu na zámek je patrné, že je bez využití a chátrá. V současné době je zámek na prodej.
Původní renesanční tvrz, která stávala na místě dnešního zámku byla pravděpodobně zpustošena za Třicetileté války. Zkázu tvrze mohly způsobit silné oddíly švédského vojska, které zejména v roce 1643 operovaly v širokém okolí. ...V této době náleželo místní zboží domácímu rodu Řikovských z Dobrčic, kteří Přestavlky drželi od roku 1448 do roku 1653, kdy zemřel poslední člen přestavlcké větve rodu, Jan Ctibor. Po jeho smrti bylo zboží převedeno na jeho nevlastní matku Magdalénu Pavlínu z Kobylího za 12 000 zlatých. V roce 1676 se Přestavlky dostaly opět do rukou Řikovských z Dobrčic, kupní smlouvou uzavřenou mezi Václavem Bartodějským z Bartoděj a Janem Vilémem Řikovským z Dobrčic a na Řikovicích. Rok 1676 je také poslední zprávou o tvrzi. Roku 1679 koupila statek Sidonie Kateřina ze Scherfenberka, avšak již v roce 1683 jej prodala Ferdinandu hraběti Magnisovi. V tomto rodě přestavlcké zboží zůstalo až do roku 1837. V druhé polovině 18. století dal Antonín hrabě Magnis postavit na místě bývalé tvrze pozdně barokní zámek, který byl roku 1837 prodán Vincenci hraběti Vetterovi z Lilien. Roku 1863 koupil přestavlcké zboží olomoucký arcibiskup kardinál Bedřich Fuerstenberk. Tento arcibiskup přeměnil v roce 1878 zámek na klášter německých řeholnic řádu sv. Voršily, které zde založily německou dívčí školu, roku 1908 přeměněnou na českou měšťanskou školu. Zámek sloužil jako klášter až do roku 1950, kdy byl znárodněn, poté sloužil jen jako skladiště zdravotnického materiálu. Dnes je bez využití a na prodej.
|
Přihlášení |
