
Hostýn – každému se při vyslovení názvu této bájné moravské hory ihned vybaví známé poutní místo s bazilikou Panny Marie. Již méně známý je fakt, že vrchol Hostýna byl osídlen již ve starší době kamenné a postupem času zde vzniklo opevněné sídliště (hradiště), v době galské dokonce nejvýznamnější oppidum na Moravě. Z těchto časů se dodnes po obvodě vrcholu Hostýna zachovalo výrazné valové opevnění, které chránilo zdejší sídliště.
Torza tohoto opevnění v podobě masivního valu a míst bývalých bran se táhnou po celém obvodu vrcholu Hostýna (736 m.n.m) nedaleko známé baziliky a křížových cest a je možno si je kdykoliv volně prohlédnout.
Slavkov pod Hostýnem. Areál hradiště je takřka po celém svém obvodu vymezen zachovalým mohutným valem. Plocha hradiště má tvar přibližně hruškovitý s rozšířením v jižní části a osu areálu tvoří směr jih – sever. Hlavní vstup do hradiště zprostředkovávala v jihozápadním „nároží“ situovaná hlavní, tzv. Slavkovská brána.V jejím sousedství se nachází větší prohlubeň naplněná vodou, snad cisterna. Prvním větším místem přerušení starého valu je starý průkop, jímž dnes prochází známé kamenné schodiště k známé Vodní kapli umístěné vně valů. V sousedství tohoto průkopu se nacházely dvě prohlubně naplněné vodou, o nichž se soudí, že byly původní zásobárnou pitné vody pro obyvatele hradiska, případně, že se právě zde nachází pramen, jehož přemístěním vznikl tzv. zázračný pramen vody – Vodní kaple vně opevnění. Následuje další starý průkop valem, kterým směřovala cesta k zmíněné Vodní kapli. Mezi tímto místem a vrcholem kopce s rozhlednou se nacházejí další tři staré průkopy, dnes již nepoužívané. Sloužily pro dopravu stavebního kamene na vrchol hory ze starých lomů na sz. úbočí hory. Na nejvyšším místě Hostýnu se nachází rozhledna Františka Josefa I. z roku 1897 a nedaleko ní větrná elektrárna a vodojem. Na severní straně areálu je val opět porušen mělkým průkopem. Vedla tudy starší cesta k místu někdejší těžby kamene. Dalším narušením valu je až místo průchodu červené turistické značky těsně u VII. zastavení nové křížové cesty. Mezi VI. a VII. zastavením nové křížové cesty se nachází průkop tzv. Železné brány. Snad se nejedná o skutečnou bránu, ale spíše se jedná jen o místo valu narušené intenzivní erozí v podobě tekoucí vody. Na jihovýchodě areálu se nachází místo tzv. Rusavské brány – umělého průkopu, který měl objasnit skladbu valu. Nejvýraznějším průkopem hostýnského valu je starý průkop z let 1931–32, kterým prochází asfaltová silnice na Hostýn. Poslední průkop se nachází v jižní části areálu a pochází z roku 1988, kdy zde probíhal archeologický výzkum.
Trvalé osídlení lokality pochází až z doby lidu kultury lužických popelnicových polí. V této době byl vrchol hory i poprvé osídlen. Následuje osídlení doby laténské (též galské), kdy byl Hostýn jedním z nejvýznačnějších opevněných sídel, tzv. oppidem, na Moravě. Z této doby pochází úprava staršího opevnění vrcholu, které se v terénních náznacích dochovalo dodnes. Na vrchol Hostýna posléze zavítali i staří Moravané. Kopec byl využíván i ve středověku a novověku.