
Nepatrné reliéfní pozůstatky skalního hrádku nalezneme na vrcholcích uskupení pískovcových skal Hostýnských vrchů nesoucích stejné jméno jako hrádek-Skalný. Skály, na kterých hrádek stával, ční do výšky 709 m.n.m, čímž tak předběhl výškový primát nedalekých asi 1,5 km vzdálených Obřan (704 m.n.m) o 5 m a stal se tak nejvýše položeným hradem na Moravě.
Na Skalný vede modře značená turistická trasa z Hostýna, v délce necelých 2,5 km. Na lokalitu se lze dostat také po modré od Rusavy, a to přibližně ve stejné vzdálenosti jako z Hostýna.
Od dalšího skalního suku na jihovýchodě dělí plošinu asi 12 m široká upravená rozsedlina. Tento skalní suk však stavebníkem nejspíše nebyl, patrně pro svou rozeklanost, využit. Oproti tomu jižní bradlo, které na plošinu navazuje, nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby. Jelikož další zástavba (pokud byla) byla také lehké dřevěné konstrukce, není již dnes pouhým okem patrná a je proto vhodné provést na tomto velmi zajímavém místě plošný archeologický průzkum..
V písemných pramenech se lokalita neobjevuje, ale je pravděpodobné, že sloužila jako strážní bod formujícího se kunštátského dominia po polovině 14. století (z hrádku bylo možno kontrolovat např. kolonizační usílí v údolí říčky Rusavy). I keramika nalezená na hrádku je datována do druhé poloviny 14. století s přesahem do 15. století..