Obřany

Hrad Obřany má velmi netypický protáhlý a úzký tvar, který je dán přizpůsobením dispozice tvaru vrcholového hřebene. Z hradu, na kterém se žilo asi pouze jen sto let, se mnoho nedochovalo. Rozměry dispozice dávají tušit pouze výrazné terénní náznaky a pak ucelený kus původní středověké hradby zakončené přízemním torzem válcové věžice. Na hrad vede červená turistická značka, na kterou se napojuje mnoho turistických tras z okolí. Výlet na hrad Obřany lze krásně spojit s asi 12 km dlouhým okruhem přes Hostýn a hrádek Skalný.

Hradní válcová věž stojí na nejvíce chráněném místě s širokým výhledem na Hostýn a do údolí říčky Bystřice. K přístupové straně na jihu se hrad otáčel rozepjatým obloukem své dispozice. Na této jižní straně hradu se nacházejí výrazné terénní pozůstatky náznaků příkopu a valu, které však budí dojem značné nedokončenosti. Právě v těchto místech se někde nacházela vstupní brána do jádra hradu, respektive dvora mezi objekty při věži na západě a palácem na východě. Před ní se zřejmě nacházelo menší předbraní či předhradí. Významný badatel PhDr. M. Plaček soudí, že v případě Obřan šlo o kvalitní práci velmi dobrého zedníka (stavitele), ale na nevhodném místě či podle špatného projektu.

Boček však hrad vystavěl bez svolení moravského markraběte Jana Jindřicha, který se obrátil na bratra, císaře Karla IV., aby prosadil demolici Obřan. Karel IV. opravdu roku 1366 nařídil zboření hradu, avšak došlo patrně jen k zastavení prací na stavbě. Nedokončený hrad byl dále patrně využíván jen provizorně. V roce 1415 se po něm píše Smil z Kunštátu a Obřan, který však trvale sídlil na nedalekém hradě Chlum. Obřany byly definitivně opuštěny v době husitských válek a nahradila je nově zbudovaná tvrz v městečku Bystřice.