
Se svými 415 hektary je Horusický rybník třetím největším v ČR (po Rožmberku a Bezdrevu). K zajímavostem patří i to, že je nejspodnějším rybníkem na proslulé Zlaté stoce, která se pod hrází vlévá po své 42 km dlouhé pouti do Lužnice. Silnice potok překonává po starém klenutém mostku. Po jižní straně rybníka se nachází rozsáhlé rašeliniště s četnými jezírky (národní přírodní rezeravace Ruda, nepřístupná). Na západním břehu je vyhlášena přírodní rezervace Horusická blata, také nepřístupná. Celé území rybníka a jeho bezprostředního okolí se stalo útočištěm ohrožených a chráněných rostlin a živočichů (Horusický rybník např. patří celoročně mezi významné tahové zastávky vodních ptáků).
Horusice se prvně připomínají na listině z roku 1294 a sousední Oslov v roce 1378. Okolo roku 1500 se v jejich okolí začalo se stavbou nového velkého rybníka. Při stavbě, kterou vedl fišmistr Štěpánek Netolický, zcela zanikla ves Oslov, kde ještě v roce 1467 stálo devět domů. Horusičtí zase přišli o četné pole a louky, na což si následně nejednou stěžovali u třeboňské vrchnosti. Rybník byl do současné podoby a velikosti dokončen v letech 1511–1512. Po hospodářské stránce náleží mezi nejvýnosnější v Čechách, výlov se koná jednou za dva roky.