Zaniklý městský hrad na místě současného farního kostela. Zložen patrně koncem 13. stol. jako sídlo Franka z Příbora a Hückeswagenu. Zanikl snad roku 1307 nebo za husitských válek. Pozůstatkem hradu je část věže a snad i zeď kolem areálu.
celkový pohled na farní kostel s pozůstatky hrádku
nejvýraznějším pozůstatkem městského hrádku je vlastní oválný areál ohraničený kamennou zdí a část vysoké obranné věže
Existence opevněného sídla, dvorce či hradu v městě Příboře je jednoznačně očekávána díky historicky známé skutečnosti, kterou jsou páni z Příbora. Před polovinou 13. století zde, na severovýchod Moravy, přivedl král Přemysl Otakar I. německá hrabata z Hückeswagenu. S jejich jmény je spojeno založení hradu Hukvaldy či Starého Jičína, avšak jak to i dnes bývá, Hückeswagenové neobstáli v tvrzdé moravské konkurenci a pomalu chudli a upadali v zapomění. Po ztracení svých významných hradů se přesunuli na poslední své zbylé državy, kde si museli založit nové sídlo. Tímto novým sídlem byl patrně právě Příbor, kde si Hückeswagenové, patrně již Arnoldův syn Frank nebo až jeho vnuk Jindřich, vybudovali z patrně již existujícího dvorce své nové rodové sídlo. Toto opevněné sídlo dalo jméno i samotnému městu. Již sám název města Příbor, německy Vriburch, Fryburk, napovídá o existenci nějakého hradu, volně přeloženo jako svobodného hradu nebo hradu, k němuž je svobodný přístup. Další indicií je základ městského znaku Příbora, který je shodný se starým rodovým erbem Hückeswagenů. Hrádek stál zřejmě někde na opyši nad řekou Lubinou v místech dnešního farního kostela, jehož stavební organismus však vykazuje starší konstrukce, než ze 14. století. Při jeho stavbě byl asi starší původní kostel jako příliš malý zbořen. Zdá se, že při nejstarším kostele, v jeho blízkém sousedství mohl stát dřevěný dvorec, příležitostné, asi přechodné sídlo hrabat z Hückeswagenu - Příbora. Do současné doby se z hrádku dochovalo velmi málo. Na jeho rozlohu snad nepřímo ukazuje i stará, bezpochyby gotická kamenná hradba s mohutnými opěráky okolo nynějšího kostela s doposud zachovanou střílnou na jižní straně. V Příboře se nejednalo o čistě šlechtický hrad. Spojili zde opevněný kostel s hrádkem na nejvyšším a nejlépe chráněném místě ve městě. Na západní straně hrádek s kostelem… číst dále
Jan P. Štěpánek, 25.4. 2006
turistické
Dnes z (pravděpodobného) hrádku v Příboře se zachovala jen kamenná věž která je dnes využívána jako kostelní vez hlavního kostela v Příboře u náměstí (nelze přehlednout má asi 30m) která je asi ze 2/3 původní věží hrádku zbytek byl dostaven později už jako kostelní věž. Také je pravděpodobné že zeď obíhající cely kostelní areál je buď původní hradba hrádku nebo je aspoň na místech teto hradby, také z geofyzikalního měření v prostorách kostela bylo zaměřeno pravděpodobné zdivo obdélného objektu na místě pod hlavní lodí kostela navazující na věž - snad palác hradu.
Priborak, 7.4. 2006
historie
Historie příborského hradu - opevněného dvorce
Opevněný hrádek a kostel patrně existovaly umístěny vedle sebe. Zdá se však, že kostel, založený s největší pravděpodobností hrabětem Frankem z Hückeswagenu, je starší než hrádek a sloužil jako jakási hradní kaple. Hrad vznikl asi až v poslední čtvrtině 13. století, po založení města. Hypotézu přítomnosti hrádku snad může podpořit i zachovaný pískovcový znak tří krokví hrabat z Hückeswagenu, zasazený ve vnější zdi přístavby vpravo od kostelní věže. Založením hukvaldského hradu pozbyl příborský hrádek původní důležitosti, až za Arnoldova syna Franka, který své panství prodal olomouckému biskupovi Brunovi s výhradou, že mu západní část bude dána v léno, stal se hrádek jistě sídlem nových hrabat příborských (Hückeswagenů). Frank své velké příborské panství prodává po několika letech kancléři krále Přemysla Otakara II., olomouckému biskupu Brunovi ze Schauenburka a obdrží západní část državy (Příborsko) v léno. Se svou manželkou…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 25.4. 2006
Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003)
otvíračka
vstup možný během bohoslužeb, po dohodě s knězem snad i na věž
