kostel sv. Zikmunda

Zikmundovi souvisí se skutečností, že ves byla královským majetkem a kostel byl stavěn za vlády Karla IV., který byl známým sběratelem ostatků svatých. Karel IV. získal již r. 1355 pro chrám sv. Víta lebku sv. Zikmunda, kterého prohlásil za dalšího ze zemských patronů. V r. 1366 po další návštěvě Francie navštívil též klášter sv. Mořice v tehdejším Agaunu, kde byl sv. Zikmund pohřben, a vyžádal si celé jeho tělo, které převezl do Prahy a založil tu nový kult tohoto světce. Sv. Zikmund byl v 6. století burgundským králem, který r. 522 nechal zavraždit vlastního syna. Jako pokání za tento čin zvolil mnišský pobyt v klášteře sv. Mořice v místě zvaném Agaunum nebo též Acaunum na horním toku řeky Rhôny v dnešním jihozápadním Švýcarsku. V r. 524 se však zúčastnil nástupnických bojů s orleánským králem a byl s celou rodinou zavražděn vhozením do studny. Byl pohřben v klášteře v Agaunu a jako křesťanský mučedník později kanonizován. Starověké Agaunum se od r. 1003 nazývá Saint-Maurice. Dnešní podoba kostela sv. Zikmunda na malebné návsi Velké Hraštice je slohově nevýrazná a bez odborného průzkumu nelze bezpečně určit stáří současné stavby. Obecně se uvádí, že pochází z 1. poloviny 19. stol., kdy byl kostel nepochybně upravován, neboť z té doby pochází hlavní oltář s obrazem sv. Zikmunda (1833) i křížová cesta. Je to jednolodní stavba s užším, polokruhově uzavřeným presbytářem a čtvercovou sakristií. Průčelí vrcholí hranolovou dřevěnou vížkou. Loď i presbytář jsou plochostropé. Je nepochybné, že stavba s mimořádně silnými zdmi ve svém jádru ukrývá původní gotickou svatyni. Hezky udržovaný kostel obklopuje malý hřbitůvek s obvodovou zdí. V současné době je filiální ve farnosti Starý Knín a sobotní bohoslužby se tu konají jednou měsíčně.