Zámek byl vystavěn ze starší tvrze na počátku 17. stol., kdy Bernard Podstatský z Prusinovic provedl zásadní přestavbu při níž doplnil chybějící křídla a postavil hranolovou věž. Barokní úpravy z přelomu 17.-18. stol. se týkaly především interiérů.
Hlavní obrázek místa
celkový pohled na zámek od severozápadu
© Jan P. Štěpánek 06/2009
Patrový zámek složitějšího vývoje na konci ploché ostrožny zastavěné městem. Povstal z pravidelně utvářené tvrze, která nahradila odlehlý hrad s tradičním jménem Puchard (původně zřejmě také Potštát). Ten byl centrem panství v průběhu kolonizace a nějaký čas po ní. Po založení tvrze při městě byl opuštěn. Tvrz se připomíná roku 1377, kdy byla v držení Bočka z Kunštátu a Poděbrad. Z půdorysu zámku vystupuje silnější zdivo věžovité stavby v jihozápadním nároží a nadějný je i dlouhý palácový útvar s valeně klenutými sklepy na východě. Při poměrně velkých rozměrech (41 x 42,5 m) nepřekvapuje, že se sídlo od roku 1538 nazývá hradem. Z tohoto označení se dá předpokládat i pozdně gotická přestavba. Také sklepy jižního křídla jsou zřejmě starší, než pozdně renesanční. Dosavadní názory by mohly pozměnit archeologický průzkum, neboť při výkopech v nádvoří byl náhodně odkryt další kamenný sklep. Na počátku 17. století provedl Bernard Podstatský z Prusinovic zásadní přestavbu, při níž doplnil chybějící křídla a nad průjezdem vystavěl hranolovou věž. Na fresce v Horním kostele z let 1742-43 má podle vzoru zámeckých věží v Hranicích polygonální nástavbu. Nádvoří dostalo klenuté arkádové ochozy na pilířích, ovšem při klasicistní přestavbě byly zazděny. Pod omítkou arkád dosud prosvítá sgrafitová rustika a dochovala se většina renesančních kleneb. Barokní úpravy provedené Janem Jiřím z Walderode na přelomu 17. a 18. století se dotkly především interiérů. V jižním křídle nechal provést štukovou výzdobu s kartušemi rodových znaků. Předěláno bylo také schodiště, jediné v celém zámku. Teprve po požáru v roce 1813 bylo při obnově zřízeno druhé v jižním křídle. Snesena byla i věž a zámek dostal nepříliš hodnotnou klasicistní fasádu. Renesanční rozvrh oken a jejich ostění se zachovaly na jižním průčelí. Dnes zámek slouží potřebám obce.…  číst dále
M. Plaček: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, jps7, 17.2. 2005

Půdorys místa

Půdorys přízemí zámku, zrněně gotická tvrz, šrafovaně renesanční zámek, tečkovaně mladší zdivo
© M. Plaček podle SHP S. Kašpárkové (in Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Přerov  (PR), Potštát

Místa v okolí

 Hodinová věž
 morový sloup
 větrný mlýn
 kaple
 Puchart
 Partutovice
 Soudkova štola
 Lom Olšovec
 Kunzov
 kostel sv. Vavřince
 zvonice
 Drahotuše
 kostel sv. Havla
 hradiště Obírka
 Spálov
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Josefa
 Velká Střelná
 železniční viadukt
 Švédská skála
 Hranice
 Veselská rozhledna
 mariánský sloup
 radnice
 Nová synagoga
 kostel sv. Anny
 městské hradby
 zvonice
 Wesselsky mlýn
 Velká Střelná
 Bores
 Rybáře
 kostel sv. Jiří
 Jestřabí (Habicht)
 městské opevnění
 kaple sv. Petra
 obecní špitál
 zvonice
 kaple sv. Josefa
 mariánský sloup
 Svrčov
 Stará Voda
 kamenný most
 radnice
 Floriánská kašna
 Františkův Dvůr
 městské hradby
 katovna
 synagoga
 Helfštýn
 kaple sv. Rocha
 větrný mlýn
 kaple sv. Peregrina
 Lipník nad Bečvou
 Hranická propast
 lázně
 Týn nad Bečvou
 Odry
 kostel sv. Ondřeje
 Bílý kámen
 Klokočov
 Polzerova kaple
 Ústí
 kostel sv. Mikuláše
 Špičky
 Daskabát
 mlýnský náhon
 Veselíčko
 Lazníčky
 Skalička
 kaple sv. Alfonse
 Bělá
 kostel sv. Mikuláše
 Skalička
 Malý Rabštýn
 kostel sv. Vavřince
 Zákřov
 kaple sv. Floriána
 Lazníky
 kaple sv. Urbana
 Buk
Základní informace místa
ID místa: 2855
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 8.9.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama