
Ačkoliv ždánický zeměpanský hrad na kopci Palánku nad Ždánicemi se v pramenech uvádí výslovně teprve v r. 1349, určitě zde stál již roku 1286, kdy Ždánice byly městečkem se starobylým patrociniem farního kostela P. Marie. Kromě vojensko - politické funkce měl i důležitou funkci hospodářskou, protože byl hospodářským centrem oblasti. V r. 1322 tu sídlili místní vladykové Albert a Bohuš ze Ždánic, kteří ze zeměpanského pověření kolonizovali Ždánicko. V r. 1349 byl hrad v rukou Vítka z Fulštejna, ale pak se opět vrátil do zeměpanských rukou. Za česko-uherských válek se stal hrad kořistí krále Matyáše. Zřejmě mu však obléhání příliš neuškodilo, protože se připomíná ještě v r. 1497. Jako správní středisko panství sloužil i za nových pánů; prvním z nich byl Jan Zelený ze Sanova, jehož zásluhou Matyáš hrad dobyl. Jeho nástupci se stali v 1. 1481 — 1493 bratři Petr a Beneš ze Suchdola a po nich slavkovský pán hrabě Petr od… číst dále
V 16. století postavena tvrz jako středisko panství Zástřizlů.
Roku 1558 získali Ždánice od Jana Ždánského ze Zástřizl Albrecht a Jan Sernbera z Boskovic a na Bučovicích.
Roku 1566 Ždánice prodány slavkovskému pánu Oldřichu z Kounic. Oldřich přikoupil další vsi a vytvořil rozsáhlé panství. Na základech staré zástřizlovské tvrze nechal Oldřich postavit renesanční zámek. Stavba byla dokončena r. 1569.
Po bitvě na Bílé hoře (8.11.1620) byly Ždánice konfiskovány Karlu z Kounic a novými majiteli se stali Lichtenštejnové (Maximilián z Lichtenštejna), kteří se však na zámku trvale nezdržovali.
Vnitřní úpravy zámku v pol. 17. století.
Důkladné úpravy zámku v l. 1739, 1762 a 1789. Portál hlavního průčelí dostal v r. 1739 barokní strukturu. Důkladná oprava zámku koncem 18. století za Aloise z Lichtenštejna.
R. 1850 se stal zámek sídlem okresního soudu a berního úřadu.
Po 2. světové válce byla na zámek postupně přemístěna obsáhlá sbírka učitele a historika Jakuba Vrbase. Současně byla doplněna o původní předměty ze zámku a zámecké vily. Vrbasovo muzeum bylo oficiálně otevřeno 21.10.1946.