Velké tvrziště kruhového tvaru se třemi příkopy při řece Bystřici. Tvrziště ze 13. stol., opuštěné koncem 16. stol. Zarovnáno zemědělskými pracemi v 19. stol. a poškozeno melioračními pracemi ve 20. stol. I přes tyto zásahy je tvrziště stále patrné.
Hlavní obrázek místa
Pohled na tvrziště přes tři příkopy
© Petr Nožička 03/2010
Nejlepší přístup k tvrzišti je na západní straně od Nechanic – po silnici směrem na Staré Nechanice přejít řeku Bystřici a hned za mostem se dát doprava, až uvidíte výrazné tvrziště na bažinaté louce.
Petr Nožička, 11.3. 2010
popis

Akropole vnitřního tvrziště má v průměru 30 metrů. Vnější průměr tvrziště je kolem 120 metrů. Uspořádání tvrze nasvědčuje tomu, že by mohlo jít o tvrz s obvodovou zástavbou. První a druhý příkop tvrze jsou zachovány po celém obvodu, třetí (vnější) asi z poloviny. Terénní nerovnosti vystupují asi do výšky 0,5 m. Jedinou výjimku je střední val v severovýchodní části. Tvrziště leží na bažinaté louce a je zhruba v polovině protnuto meliorační strouhou.

Petr Nožička, čerpáno z: Kol. autorů: Encyklopedie českých tvrzí II, Argo 2000, 11.3. 2010

historie

První zmínka o Nechanicích je už z roku 1228. V roce 1235 zde sídlil královský podkomoří Záviš, předek pánů z Krumlova. Páni z Rožmberka vyměnili tvrz, městečko a ves s králem Janem Lucemburským za jiné statky, a poté je Jan Lucemburský vyměnil za díl na hradu Žampach s Petrem a Vilémem ze Zebína. Tento rod prodal panství asi roku 1431 Hynkovi Krušinovi z Lichtenburka. Od roku 1390 jsou zde zmiňováni vladykové z Nechanic a v roce 1418 jsou zmiňováni další držitelé. Tvrz musela do roku 1521 zpustnout, protože v tomto roce se při prodeji už neuvádí. Podle teorie A. Sedláčka byla obnovena kolem roku 1530 Markétou Kokořínskou z Klinštejna. Někdy kolem roku 1600 bylo sídlo přeneseno do Kunčic, čímž tvrz zpustla definitivně. Roku 1833 bylo tvrziště v rámci zemědělských prací zarovnáno, takže zde jsou maximálně půlmetrové terénní nerovnosti, jedinou výjimkou je střední val na severovýchodě, který dosahuje výšky…  číst dále

Petr Nožička, čerpáno z: Kol. autorů: Encyklopedie českých tvrzí II, Argo 2000, 11.3. 2010

Půdorys místa

půdorys tvrziště podle měření v roce 1994
© L. Svoboda, J. Svobodová, J. Slavík (in kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl [K-R], ARGO, Praha 2000)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Královéhradecký kraj,  Hradec Králové  (HK), Nechanice

Místa v okolí

 akvadukt u Komárova
 Kunčice
 Hrádek u Nechanic
 kostel sv. Jiří
 Dolní Přím
 Radíkovice
 Babice
 Barchov
 Stračov
 Libčany
 Dohalice
 Libčany
 Libeň
 Barchůvek
 Stračov
 sušárna čekanky
 Kratonohy
 kaple Panny Marie
 Chlum
 Stěžery
 kostel sv. Marka
 Vysoká
 Obědovice
 Kosice
 Myštěves
 Skřivany
 Sloupno
 Dobřenice
 kostel sv. Klimenta
 synagoga
 Nový Bydžov
 kostel sv. Vavřince
 radnice
 Světí
 kostel sv. Ondřeje
 Husův sbor
 Bašnice
 Přestavlky
 Mlékosrby
 Škroupův dům
 Podlesí
 fara
 Jeřice
 kostel sv. Jiří
 Neděliště
 Rohoznice
 Luková
 Rohoznice
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Prokopa
 Hořiněves
 Hankův rodný dům
 Smidary
 kostel sv. Stanislava
 Kasalice
 Libišany
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Prokopa
 pomník Janu Malátovi
 Ohnišťany
 Chotělice
 Hořice
 kostel sv. Stanislava
 Pustohrad u Hořic
 radnice
 sbor kněze Ambrože
 Staré Smrkovice
 Hořice
 Hořice
 kostel sv. Mikuláše
 mlynářská vila
 jez Hučák
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Vojtěcha
 muzeum
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Klimenta
 Bílá věž
 kostel sv. Ducha
 Hradec Králové
 Moravský jez
 Velký Vřešťov
 loretánská kaple
 kostel sv. Vavřince
 Holovousy
 Velký Vřešťov
 Žáravice
 Kozelkova vila
 Obora
 Klamoš
 kostel sv. Voršily
 Chlumec nad Cidlinou
 Rodov
 Karlova Koruna
 zvonice
 Hradišťko
 kostel sv. Prokopa
 Sobčice
 Habřina
 Vražba
 mlýn Podhrad
 Vysoké Veselí
 Chotěborky - VPZ
 Rotemberk
 Dubenec
 kostel sv. Matouše
Základní informace místa
ID místa: 8875
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 31.3.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama