
Území Osic bylo osídleno již v předhistorickém období; nejstarší písemná zmínka o vsi se objevuje v souvislosti se založením benediktinského kláštera v Opatovicích r. 1073. Obec Osice, která má nyní asi 490 obyvatel, leží na sever od dálnice D11 v její těsné blízkosti mezi exity 76 u Dobřenic a 84 u Libišan. Neprochází tudy žádná značená turistická trasa.
Osice prosluly jako rodiště hudebníka Františka Jana Škroupa (1801-1862), autora nápěvu české národní hymny. Budova fary stojí v zatáčce silnice od Starých Ždánic naproti kostelu se hřbitovem a škole.
Budova fary stojí v bývalé farní zahradě na návsi severovýchodně od kostela. V ohradní zdi na jihozápadním nároží je zděná oblouková brána s novodobými vraty, vlevo od ní je do ohradní zdi zazděn kamenný smírčí kříž. Na sever od budovy fary se nalézá kamenný špýchar. V 1. patře fary se dochovaly pozdně klasicistní malby. V bývalé jídelně osické fary se nalézá Pamětní síň skladatele české národní hymny Františka Jana Škroupa. Jsou zde vystaveny památky na celou kantorskou rodinu Škroupů (staročesky Skraupů), obzvláště pak na Františka Škroupa. Právě na osické faře koncertoval poprvé v životě osmiletý František, jehož podporoval místní děkan Kuchynka, jako flétnista. Budova fary je sice ve vlastnictví církve, avšak k původnímu účelu není využívána. Osická farnost je totiž administrována ex currendo ze sousedních Dobřenic. Prohlídku jídelny s Památníkem rodiny Škroupů umožňuje obecní úřad po předchozí dohodě, protože pevná otevírací doba není stanovena. Ostatní místnosti církev pronajímá k bydlení. Na hřbitově, který se rozkládá kolem protějšího kostela, stojí za pozornost udržovaný hrob venkovského kantora Dominika Škroupa, jehož synové František Jan a Jan Nepomuk se proslavili jako hudebníci v Praze a František i ve vzdáleném nizozemském Rotterdamu..