Barokní budova osické fary z poloviny 18. stol. je od r. 1958 kulturní památkou. V někdejší jídelně je umístěn Památník Františka Škroupa a jeho rodiny. Stojí naproti jeho rodné škole a kostelu se hřbitovem, na němž je udržován rodinný hrob. Návštěvu památníku umožňuje obecní úřad.
Hlavní obrázek místa
Osice - fara
© Jiří Špaček 07/2017
Území Osic bylo osídleno již v předhistorickém období; nejstarší písemná zmínka o vsi se objevuje v souvislosti se založením benediktinského kláštera v Opatovicích r. 1073. Obec Osice, která má nyní asi 490 obyvatel, leží na sever od dálnice D11 v její těsné blízkosti mezi exity 76 u Dobřenic a 84 u Libišan. Neprochází tudy žádná značená turistická trasa. Osice prosluly jako rodiště hudebníka Františka Jana Škroupa (1801-1862), autora nápěvu české národní hymny. Budova fary stojí v zatáčce silnice od Starých Ždánic naproti kostelu se hřbitovem a škole.
5.7. 2019
historie

Barokní fara pocházející z poloviny 18. století se nalézá vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie. Je od r. 1958 chráněna jako kulturní památka ČR. Budova fary stojí v bývalé farní zahradě na návsi severovýchodně od kostela. V ohradní zdi na jihozápadním nároží je zděná oblouková brána s novodobými vraty, vlevo od ní je do ohradní zdi zazděn kamenný smírčí kříž. Na sever od budovy fary se nalézá kamenný špýchar. V 1. patře fary se dochovaly pozdně klasicistní malby. V bývalé jídelně osické fary se nalézá Pamětní síň skladatele české národní hymny Františka Jana Škroupa. Jsou zde vystaveny památky na celou kantorskou rodinu Škroupů (staročesky Skraupů), obzvláště pak na Františka Škroupa. Právě na osické faře koncertoval poprvé v životě osmiletý František, jehož podporoval místní děkan Kuchynka, jako flétnista. Budova fary je sice ve vlastnictví církve, avšak k původnímu účelu není využívána. Osická farnost je totiž administrována ex currendo ze…  číst dále

Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek), 25.7. 2019

Královéhradecký kraj,  Hradec Králové  (HK), Osice

Místa v okolí

 Škroupův dům
 Rohoznice
 kostel sv. Klimenta
 Rohoznice
 socha sv. Marka
 Dobřenice
 kostel sv. Vojtěcha
 mlynářská vila
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Mikuláše
 kaplička Panny Marie
 Libčany
 Libišany
 Libčany
 Bohdanečský rybník
 Kasalice
 evangelický kostel
 Kratonohy
 Radíkovice
 radnice
 Obědovice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jiří
 Kunčice
 Hrádek u Nechanic
 Stěžery
 kostel sv. Marka
 Babice
 Žáravice
 Blatník
 Barchov
 Dolní Přím
 akvadukt u Komárova
 Kosice
 Ráby
 Nechanice
 zvonice
 kostel Všech svatých
 Kunětická Hora
 Ráby
 kostel sv. Václava
 Krchleby
 Přestavlky
 Barchůvek
 sbor kněze Ambrože
 Kosice
 jez Hučák
 kostel sv. Mikuláše
 Moravský jez
 kaple Panny Marie
 sušárna čekanky
 muzeum
 kaple sv. Klimenta
 Bílá věž
 kostel sv. Ducha
 Hradec Králové
 Pardubice
 Valy u Přelouče
 automatické mlýny
 akvadukt na Židově
 Zelená brána
 městské opevnění
 Klamoš
 Staré Čívice
 Lepějovice
 Libeň
 Světí
 kostel sv. Ondřeje
 Staré Čívice
 kaple sv. Anny
 židovský hřbitov
 Semínský akvadukt
 Mlékosrby
 evangelický kostel
 kostel sv. Jiljí
 krematorium
 židovský hřbitov
 Zámeček
 Luková
 Semín
 Chlum
 Štěpánov
 Velký akvadukt
 Nemošice
 Malý akvadukt
 Neděliště
 kostel sv. Kříže
 Nový Bydžov
 synagoga
 kostel sv. Vavřince
 radnice
 Husův sbor
 Sloupno
 Skřivany
 Újezd
Základní informace místa
ID místa: 14103
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 25.7.2019
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama