kostel sv. Markéty se zvonicí

Ve 2. polovině 17. stol. byl postaven kostel nový, také dřevěný, raně barokní s prvky gotiky. V r. 1770 k němu byla přistavěna jižní kaple, nyní sloužící jako sakristie. V této podobě je kostel znám dodnes. Objekt je omítnut, takže na první pohled vypadá jako zděný. Podobá se proto kostelu sv. Václava a Stanislava v blízkém Měníku (viz samostatné heslo) nad protějším břehem Cidliny. Kostel je nyní trojlodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a obdélnou sakristií po jižní straně. Vnitřek je kryt dřevěným kazetovým stropem, kruchta je umístěna na dřevěných arkádách. Hlavní oltář a dva boční oltáře sv. Josefa a Nanebevzetí P. Marie pocházejí z poslední čtvrtiny 17. stol., jsou raně barokní a bohatě zdobené. Obraz na hlavním oltáři z téže doby byl později přemalován. Varhany pro kostel zhotovil r. 1890 Josef Kobrle, varhanář z Lomnice nad Popelkou. Kostel stál původně na hřbitově, který byl před lety zrušen a nově zřízen západně od vsi při silnici nedaleko železniční zastávky Zachrašťany. Kamenné ohrazení je zachováno jen částečně, na severní a východní straně bylo většinou rozebráno až na základy. V sousedství kostela, v rohu někdejší hřbitovní zdi se nachází dřevěná vzpěradlová zvonice s bedněným patrem na sloupkách, ve které jsou tři zvony. Největší je sv. Bartoloměj o váze 1 700 kg, který byl ulit v r. 1580. Zvon sv. Josef váží 820 kg a zvon Jan Křtitel 380 kg. Zvonice byla patrně postavena ve stejné době jako kostel. V dolní části je šestiboká, má bedněné patro a vysokou stanovou střechu. Od areálu kostela se zvonicí se otevírají výhledy na Podkrkonoší a Krkonoše. Kostel sv. Markéty ve Vysočanech je filiálním ve farnosti při děkanství Nový Bydžov, pravidelné bohoslužby se tu však nekonají. Stavba viditelně značně chátrá.