
Území Osic bylo osídleno již v předhistorickém období; nejstarší písemná zmínka o vsi se objevuje v souvislosti se založením benediktinského kláštera v Opatovicích r. 1073. Obec Osice, která má nyní asi 490 obyvatel, leží na sever od dálnice D11 v její těsné blízkosti mezi exity 76 u Dobřenic a 84 u Libišan. Neprochází tudy žádná značená turistická trasa.
Osice prosluly jako rodiště Františka Jana Škroupa (1801-1862), autora nápěvu české národní hymny. Škroupův dům se nachází u křižovatky, na níž se stýkají silnice od Syrovátky, Lhoty pod Libčany a Starých Ždánic.
Když však dosáhla výše 143 000 Kč mimo dalších 10 000 Kč slíbených kampeličkou, rozhodl se výbor pro stavbu prospěšnější, a to Škroupova domu. Na stavební plán kulturního domu, do něhož měly být pojaty byty pro učitele a domovníka, čítárna, knihovna, místnost pro Škroupovo muzeum, divadelní sál se stálým jevištěm, používaný zároveň za tělocvičnu pro Sokol a školní děti, byla vypsána soutěž. Komise architektů pod předsednictvím arch. Josefa Gočára vybrala ze 13 projektů návrh architekta Smetany z Prahy. Stavbu urychlily i snahy získat nastřádaný kapitál ke stavbě pomníku v Pardubicích. A tak výbor rozhodl o postavení Škroupova domu k 10. výročí založení republiky. Pozemek pro stavbu poskytla obec a nově provedený návrh podle finančních možností vypracoval V. Rychter. Stavbu pak po soutěži přebral Čeněk Puhlovský z Praskačky za celkovou částku 216 000 Kč. Základy nové stavby byly položeny již v polovině března 1928. Původně stanovený neuvěřitelný termín ukončení 1. srpna 1928 nebylo možné dodržet s ohledem na jarní práce, které zpomalovaly zásobování pískem. Proto se také původní termín otevření změnil z 15. srpna, kdy se koná osická pouť, na 26. srpen 1928. Slavnostní otevření bylo velkolepé, za účasti asi tří tisíc lidí zde vystupovaly špičky tehdejšího politického a uměleckého života. Okolí Škroupova domu pak upravili svépomocí občané. Později byl do areálu umístěn památník obětem 1. světové války s vyznačením jmen padlých. Další významnou akcí byla 23. září 1934 oslava stého výročí vzniku písně „Kde domov můj”. Tehdy zde byli přítomni tři ministři a další významní funkcionáři státu. Škroupův dům byl plně využíván a divadelní spolek Škroup působil dokonce i během 2. světové války. V pozdější době bylo v sále zřízeno kino, které však pro prudký růst televize přestalo r. 1966 promítat. Pravidelně se zde konaly oslavy s názvem Škroupovy Osice. Po zániku kina sál používala škola jako tělocvičnu, která jí chyběla. Bývalá obytná část se změnila na knihovnu a holičství, přízemí krátce sloužilo jako klubovna mládeže. Stále horší stav vedl k postupnému vyklízení objektu. V rozpočtu střediskové obce Lhota pod Libčany se nenašly peníze pro jeho záchranu. Propadnutí střechy v r. 1988 si vynutilo její opravu, čímž se objekt poněkud stabilizoval. V přízemí byla tehdy zřízena pošta, která však je nyní pro nevyhovující podmínky přestěhována do budovy obecního úřadu. V současné době je v objektu umístěna pouze lidová knihovna, která se, ač jsou pro ni podmínky nevyhovující, nemá kam přestěhovat. Veškeré snahy o záchranu Škroupova domu zatím vyzněly do ztracena. Chátrající objekt, který vznikl jako doklad vlasteneckého nadšení v době první republiky, se na jaře 2018 rozhodl převzít od obce do svého vlastnictví Královéhradecký kraj a postarat se o jeho rekonstrukci u příležitosti 100. výročí vzniku Československa..