Pustohrad u Hořic

Bustěhrad
Zachovalá dispozice se zbytky zdí malého plášťového hradu neznámé historie, na základě archeologického výzkumu se předpokládá vznik ve druhé polovině 13. století. Hrad zanikl požárem, ale dobu zániku hradu objasní podrobný archeologický průzkum.
Hlavní obrázek místa
Pohled na hradiště
© Petr Nožička 03/2010
Obrázek místa
Obrázek místa
Obrázek místa
Obrázek místa
Pustohrad se nachází na nevýrazném zlomu hrany planiny nad řekou Bystřicí nedaleko Hořic. Z Hořic vyrazíme po silnici směrem na Doubravu. Po překročení řeky je třeba pokračovat cca 300 m podél řeky, a poté se vyškrábat do kopce, který je po levé ruce. U místa, kde stával hrad, stojí informační cedule.
Martin Kabeláč , 2.5. 2011
popis

Hrad obíhala plášťová zeď, která je místy dodnes na hradě patrná, mimo jiné i díky amatérským výkopům, které zde v minulosti probíhaly. K plášťové zdi byla přistavěna vnitřní dřevěná zástavba. Obrys hradu má tvar nepravidelného pětiúhelníku, kolem dokola je příkop, který je v čele hradu značně zanesený a v ostatních partiích zesílen valem. V čelní části hradu z areálu do příkopu vystupuje místo, na kterém byla pravděpodobně věž. Hrad je sice malý, ale je asi nejstarším představitelem hradu s plášťovou zdí v Čechách, kde (na rozdíl od Moravy) není tento typ tak obvyklý (pouze Lanšperk, Pořešín). Terénní situace okolo hradu je velmi porušena lámáním kamene, což znesnadňuje studium vývoje hradu podle stop v okolí.

Petr Nožička, čerpáno z T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000, Durdík, T.: K počátkům výskytu hradů s plášťovou zdí v Čechách. Archaeologia historica 5, Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1980, 3.4. 2010

historie

Neznáme původní jméno hradu, ani jeho historii, ale bývá spekulativně považován za sídlo pánů z Březovic. Tuto myšlenku poprvé zveřejnil A. Sedláček (vychází z názvu blízké stejnojmenné vsi). Sedláčkova hypotéza o existenci hradu Březovice se opírá pouze o predikát Tasa z Březovice, z roku 1318. Je jasné, že z pouhého predikátu nelze usuzovat na typ a podobu sídla, které se mohlo v uvedené lokalitě nacházet. Podle archeologických nálezů hrad vznikl v druhé polovině 13. století a zřejmě zanikl mohutným požárem. Poté už nebyl obnoven. Konec existence hradu se bez archeologického průzkumu nedá stanovit, ale nejzazší termín je začátek 15. století, v rámci událostí související s husitskými boji v okolí Hořic. V době Sedláčkově bylo v areálu hradu patrno daleko více zdiva, než je teď, snad taky díky rozsáhlým amatérským výkopům, které prováděli E. Karažej, Fr. Pokorný a Dr. Jandera. Jejich nálezy mají být…  číst dále

Petr Nožička, čerpáno z T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000, Durdík, T.: K počátkům výskytu hradů s plášťovou zdí v Čechách. Archaeologia historica 5, Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1980, 15.2. 2010

Půdorys místa

terénní náčrt hradu
© T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

Cykloturistické mapy, Kartografie

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie
Královéhradecký kraj,  Jičín  (JC),

Místa v okolí

1.2 km 
 Hořice
1.9 km 
 Hořice
1.9 km 
 Hořice
2.1 km 
 radnice
3.0 km 
 Jeřice
4.5 km 
 Miletín
4.6 km 
 zvonice
5.1 km 
 Bašnice
5.8 km 
 Bílé Poličany
6.1 km 
 Holovousy
6.3 km 
 Chloumky
6.6 km 
 Stračov
6.8 km 
 Velký Vřešťov
6.9 km 
 Šluspárk
7.3 km 
 Stračov
7.5 km 
 Velehrádek
7.7 km 
 Velký Vřešťov
7.8 km 
 Ostroměř
7.9 km 
 Hradišťko
8.0 km 
 kostel sv. Mikuláše
8.7 km 
 Vysoká
8.7 km 
 Hrad u Bezníka
8.7 km 
 Dohalice
9.0 km 
 Lázně Bělohrad
9.0 km 
 Myštěves
9.1 km 
 Zátluky
9.2 km 
 Chotěborky - VPZ
9.2 km 
 Hrádek u Vřesníka
9.4 km 
 Hankův rodný dům
9.6 km 
 kostel sv. Prokopa
9.7 km 
 Hořiněves
10.3 km 
 Sobčice
10.4 km 
 kostel sv. Prokopa
10.4 km 
 Dubenec
10.8 km 
 Obora
10.9 km 
 Chlum
11.2 km 
 Podlesí
11.4 km 
 Mlázovice
11.5 km 
 kostel sv. Václava
11.6 km 
 Ohnišťany
11.9 km 
 mlýn Podhrad
12.1 km 
 Vražba
12.3 km 
 Staré Smrkovice
12.3 km 
 Rotemberk
12.7 km 
 Habřina
12.7 km 
 Choteč
12.8 km 
 Les Království
13.0 km 
 Rodov
13.1 km 
 Pecka
13.1 km 
 mariánský sloup
13.2 km 
 kostel sv. Jiří
13.2 km 
 Velichovky
13.2 km 
 Neděliště
13.2 km 
 akvadukt u Komárova
13.3 km 
 kostel sv. Stanislava
13.3 km 
 staré děkanství
13.3 km 
 synagoga
13.3 km 
 děkanství
13.3 km 
 nová radnice
13.3 km 
 stará radnice
13.4 km 
 městské opevnění
13.4 km 
 Konecchlumí
13.6 km 
 kostel Všech svatých
13.6 km 
 židovský hřbitov
13.6 km 
 Bergerův dvůr
13.7 km 
 Nechanice
13.9 km 
 Betlém u Kuksu
14.0 km 
 Kamenice
14.1 km 
 Dolní Přím
14.1 km 
 Kovač
14.3 km 
 Světí
14.4 km 
 kostel sv. Ondřeje
14.6 km 
 smírčí kříž
14.7 km 
 Chotělice
14.9 km 
 Žireč
14.9 km 
 kostel sv. Anny
15.1 km 
 Smidary
15.2 km 
 kostel sv. Stanislava
15.3 km 
 Skřivany
15.5 km 
 Mokřice
16.1 km 
 Holohlavy
16.6 km 
 Sloupno
17.2 km 
 Stav
17.5 km 
 kostel sv. Mikuláše
18.0 km 
 synagoga
18.2 km 
 radnice
18.3 km 
 kostel sv. Vavřince
18.3 km 
 Nový Bydžov
18.4 km 
 Husův sbor
18.9 km 
 kostel sv. Prokopa
Základní informace místa
ID místa: 2487
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.6.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Okoř

Okoř

Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.
Středočeský kraj  Praha-západ 
Mstěnice

Mstěnice

Nepatrné terénní zbytky nevelkého hrádku - val, příkopy, část základového zdiva. Vznikl snad okolo poloviny 13. st. Nedochovaly se žádné písemné zmínky.
Vysočina  Třebíč 
Sloup

Sloup

Opevnění, založené ve 14. stol. Ronovci a vypálené r. 1639 Švédy. Koncem 17. stol. nedokončená stavba barokního kláštera, která se stala působištěm poustevníků. Po zrušení poustevny Josefem II. upravili Kinští objekt na romantické výletní místo.
Liberecký kraj  Česká Lípa 
Litoměřice

Litoměřice

Hrad v severozápadním rohu opevnění královského města vznikl zřejmě při jeho vysazení ve 13. stol. Od 15. stol. je majetkem města, většinu areálu využil roku 1720 měšťanský pivovar. Zachovalý hlavní palác rekonstruován 2007–2011 na multifunkční kongresové a turistické centrum českého vinařství.
Ústecký kraj  Litoměřice 

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama