
Pustohrad se nachází na nevýrazném zlomu hrany planiny nad řekou Bystřicí nedaleko Hořic. Z Hořic vyrazíme po silnici směrem na Doubravu. Po překročení řeky je třeba pokračovat cca 300 m podél řeky, a poté se vyškrábat do kopce, který je po levé ruce. U místa, kde stával hrad, stojí informační cedule.
Obrys hradu má tvar nepravidelného pětiúhelníku, kolem dokola je příkop, který je v čele hradu značně zanesený a v ostatních partiích zesílen valem. V čelní části hradu z areálu do příkopu vystupuje místo, na kterém byla pravděpodobně věž. Hrad je sice malý, ale je asi nejstarším představitelem hradu s plášťovou zdí v Čechách, kde (na rozdíl od Moravy) není tento typ tak obvyklý (pouze Lanšperk, Pořešín). Terénní situace okolo hradu je velmi porušena lámáním kamene, což znesnadňuje studium vývoje hradu podle stop v okolí..
Sedláček (vychází z názvu blízké stejnojmenné vsi). Sedláčkova hypotéza o existenci hradu Březovice se opírá pouze o predikát Tasa z Březovice, z roku 1318. Je jasné, že z pouhého predikátu nelze usuzovat na typ a podobu sídla, které se mohlo v uvedené lokalitě nacházet. Podle archeologických nálezů hrad vznikl v druhé polovině 13. století a zřejmě zanikl mohutným požárem. Poté už nebyl obnoven. Konec existence hradu se bez archeologického průzkumu nedá stanovit, ale nejzazší termín je začátek 15. století, v rámci událostí související s husitskými boji v okolí Hořic. V době Sedláčkově bylo v areálu hradu patrno daleko více zdiva, než je teď, snad taky díky rozsáhlým amatérským výkopům, které prováděli E. Karažej, Fr. Pokorný a Dr. Jandera. Jejich nálezy mají být dle Sedláčka uloženy v hořickém muzeu a má mezi nimi být i groš Václava IV. Což by mohlo znamenat, že hrad opravdu zanikl až v souvislosti s událostmi souvisejícími s vojenskou přítomností Jana Žižky v okolí Hořic, pro kterého nepřátelský hrad v zádech byl jasný cíl na dobití. Historické zprávy však mlčí.