Zaniklý hrad., zal. v 2. pol. 13. stol., patrně jako nástupce znič. hradu Vražba. R. 1370 prvním zn. majitelem Ješek z Neznášova. Jeho potomci připom. do r. 1457. R. 1494 hrad držel Bavor z Hustířan. Za jeho potomků opuštěn; r. 1542 pustý.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na hrad
© Petr Nožička, 02/2008
Hrad jsme navštívili v létě 2003. Provedli jsme zaměření a zakreslení hradu. I přes to, že je hrad velmi zarostlý nálety, objevili jsme stopy po hledačích pokladů. Místo bylo řádně zdokumentováno. Na místě nalezené artefakty (keramika) byly posbírány, řádně popsány a nafoceny. Předali jsme je pracovníkovi muzea v Semilech, který spolupracuje se Sdružením pro záchranu hradu Kumburku. Myslím, že obec by měla na památku více dohlížet.
Markéta Maierová, Tomáš Šimůnek (SPZHK), 29.10. 2003
historie

Neznášov – Rotemberk

Neznášov se poprvé připomíná v r. 1370, kdy náležel Ješkovi z Neznášova, jenž je doložen jako patron kostela v Semonicích. V l. 1389–1393 se připomíná Majnuš z Neznášova, který byl příbuzný se zemany z Hustířan. Majnušovými potomky byli Bavor z Neznášova, připomínaný v l. 1404–1416, Petr z Neznášova, učastník sněmu východočeské šlechty v Čáslavi v r. 1440, a Čeněk z Neznášova, jehož ovdovělá manželka Anna se uvádí jako majitelka Neznášova v r. 1457. Po tomto roce zprávy o majitelích Neznášova mizí, až v r. 1494 je jako majitel Neznášova doložen Bavor z Hustířan. Ten v r. 1511 používá i přídomku na Rotmberce. Je to první doklad druhého názvu sídla majitelů Neznášova. V r. 1523 se Bavorovi synové rozdělili o otcovský majetek, přičemž Neznášov získal Jiří z Hustířan a později Jiříkův bratr Jan, majitel tvrze ve Velichovkách. Jan z Hustířan provedl v r. 1542 vklad…  číst dále

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Východní Čechy, Svoboda, Praha 1989, 1.12. 2003

Půdorys místa

Terénní náčrt hradu podle T. Tomíčka
© T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999
Obrázek Obrázek
Královéhradecký kraj,  Hradec Králové  (HK),

Místa v okolí

 mlýn Podhrad
 Vražba
 Habřina
 Velichovky
 Dubenec
 Rodov
 Chotěborky - VPZ
 Holohlavy
 Velký Vřešťov
 kostel sv. Prokopa
 Hořiněves
 Hankův rodný dům
 Smiřice
 Velký Vřešťov
 kostel sv. Stanislava
 Betlém u Kuksu
 Wenkeův dům
 Hořenice
 kostel sv. Mikuláše
 Jaroměř
 kostel sv. Jakuba
 pevnost Josefov
 Neděliště
 Velehrádek
 Kuks
 městský hřbitov
 Žireč
 kostel sv. Anny
 Újezd
 Chlum
 Bílé Poličany
 synagoga
 Světí
 kostel sv. Ondřeje
 staré děkanství
 nová radnice
 stará radnice
 děkanství
 městské opevnění
 Kalthaus
 Bergerův dvůr
 Jeřice
 Zvole
 Zátluky
 židovský hřbitov
 Dohalice
 synagoga
 Velká Bukovina
 Pustohrad u Hořic
 zvonice
 židovský hřbitov
 Miletín
 Sviništany
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Jiljí
 Hořice
 Šluspárk
 Les Království
 kostel sv. Zikmunda
 Stračov
 Chvalkovice
 Nový Dvůr
 Stračov
 muzeum
 Hořice
 Hořice
 Dolní Přím
 Velký Třebešov
 kostel sv. Štěpána
 Hradec Králové
 Veselice
 radnice
 sbor kněze Ambrože
 kaple sv. Klimenta
 Bílá věž
 kostel sv. Ducha
 jez Hučák
 kostel sv. Mikuláše
 Moravský jez
 kostel sv. Marka
 Stěžery
 Libníkovice
 akvadukt u Komárova
 kostel sv. Jiří
 Hrad u Bezníka
 Hrádek u Nechanic
 Radíkovice
 Turyň
 Nechanice
 kostel sv. Jakuba
 Hrádek u Vřesníka
 Kunčice
Základní informace místa
ID místa: 321
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.6.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama