
Město Chlumec nad Cidlinou vzniklo jako podhradí středověkého vodního hradu, který zanikl po požáru r. 1747. Jako osada je zmíněno již r. 1110. Dnes mu vévodí vrcholně barokní zámek Karlova Koruna, který vznikl pro hraběcí rod Kinských v letech 1721-1723 podle projektu slavného Jana Blažeje Santiniho-Aichla.
Městem prochází silnice II/611 z Prahy do Hradce Králové a křižuje ji zde silnice II/327 od Nového Bydžova, která k jihu pokračuje do Týnce nad Labem a ke Kutné Hoře. Na severním okraji města leží nádraží jako rychlíková zastávka na trati 020 z Prahy do Hradce Králové, ze které tu odbočují dvě vedlejší tratě, a to 040 do Staré Paky a Trutnova a lokální trať 062 do Křince. Rovinatá okolní krajina je důvodem, proč se ve městě křižuje několik značených cyklotras.
V době svého působení se zasloužil o rozvoj Chlumce v mnoha oblastech, v pozdějších letech mu ale téměř všichni občané vyčítali přílišné utrácení obecních financí. Po záchvatu mrtvice v roce 1913 rezignoval na post starosty a zneuznaný se odstěhoval do Jičína, kde krátce poté zemřel. Kozelkův nadčasový význam však Chlumec ocenil již krátce po jeho odchodu. V roce 1885 se Zikmund Kozelka oženil s Františkou Hánovou, bohatou vdovou po továrníku Floriánu Hánovi. Sňatkem získal domy č. p. 34 a 124 v Komenského ulici a jejich zbořením získal prostor pro stavbu nové vily, která má stále číslo popisné 124. Projektantem vily byl architekt Jan Vejrych, významný představitel novorenesance, a realizátorem stavby stavitel Jan Vrbický z nedalekých Žiželic. Vila vznikla v roce 1894. Později Kozelka koupil ještě sousední dům č. p. 35 a na jeho místě založil zahradu, celkové náklady na pořízení vily byly podle některých pramenů 80.000 zlatých. Zikmund Kozelka neměl děti a protože z Chlumce odešel ještě před svou smrtí, vila přešla prodejem na nového majitele. Tím se stal místní židovský továrník Oskar Freudenfeld (1879-1940), jehož rodina zde žila až do druhé světové války. Posledním soukromým uživatelem vily byl Oskarův syn František Freudenfeld, který pak za druhé světové války zahynul v koncentračním táboře. Po roce 1945 přešla vila do majetku města. Dnes je využívána jen částečně, sídlí zde několik soukromých firem a přes dílčí stopy po renovaci fasád je ve značně zchátralém stavu. Kozelkova vila nemá památkovou ochranu, ale v souladu s Územním plánem města Chlumce nad Cidlinou z roku 2011 byl podán návrh na její zápis do seznamu kulturních památek..