Kostel sv. Marie Magdalény (Jeřice)
© Boris Jelínek 09/2023
Jedná se o jednolodní podélnou orientovanou stavbu s presbytářem, který je z vnějšku polygonální a uvnitř půlkruhový. Po stranách presbytáře se nachází sakristie a předsíň. Meziokenní pilíře uvnitř lodi jsou oživeny sdruženými toskánskými pilastry, jež nesou valenou klenbu s lunetami. 16 m dlouhá a 7,92 m široká loď je sklenuta valeně s lunetami, triumfální oblouk půlkruhový a presbytář o rozměrech 5 x 5 m má valenou klenbu s polokopulí a se dvojicí segmentových oken. Dvojice vchodů je umístěna do jednoduchých kamenných venýřů. Najdeme je na jižní straně lodi pod kruchtou a v čele západního průčelí. Vnitřní vybavení kostela pochází z konce 18. století a je doplněno zařízením z obou následujících staletí. Na nízkém kamenném oltáři stojí pouze svatostánek. Vedle hlavního oltáře sv. Máří Magdalény se v kostele nacházejí ještě 2 postranní oltáře, na pravé straně je malý oltář sv. Františka Serafinského… číst dále
Původní kostel byl zmiňován jako farní již ve 14. století. Tehdy se však jednalo ještě o dřevěný objekt, který byl později nahrazen kamenným kostelem. Z roku 1330 máme zmínku o plebánu Velislavovi. V roce 1350 náležel zdejší chrám Páně do královéhradeckého dekanátu a archidiakonátu. Roku 1363 byl po faráři Čeňkovi potvrzen fratre professo Matěj. V roce 1365 se stal plebánem kněz Jan, protože předchozí farář odsud odešel. Roku 1369 bylo z Jeřic odváděno 9 grošů papežského desátku. 6. ledna 1377 „Mreco“, kněz z Jeřic, byl dosazen na faru do Hronova. V roce 1379 nastoupil kněz Bořek (též psán jako Borek) z Nové Vsi místo zemřelého plebána Věnka (zaznamenán i jako výše jmenovaný Mreco). O 11 let později Jan z Mžan, plebán v Hoříněvsi, Markvart z Mokrovous a Marek ze Mžan, věnovali kostelu sv. Martina na výročí 55 grošů úroku z jejich 2 poddaných v Jeřicích. Roku 1394 se stal náhradníkem zemřelého… číst dále
|
Přihlášení |
