
Obec Velichovky (německy Welchow) se nachází v okrese Náchod, zhruba 5,5 km západně od Jaroměře. Žije zde přes 700 obyvatel a jsou obecně známy jako lázeňské místo. Prochází jí silnice II/285 z Jaroměře do Lanžova. Kostel Proměnění Páně leží na hřbitově v jižní části obce.
Historie lázeňství ve Velichovkách se začala psát na konci 19. století. Tehdejší majitelky velichovského panství, baronky Berta Bess Chrostin a Gabriela Spens Boden, věděly, že v blízkosti panství se nachází slatina, jejíž léčivé účinky poznaly při návštěvě Lázní Bělohrad. Baronky pak na základě návrhu MUDr. Kutíka, který využíval slatinnou zeminu k léčbě ve svém sanatoriu v Hořicích, založily lázně.
Základní kámen v Lázních Velichovky byl položen v r. 1897 a první lázeňská sezóna byla úspěšně zahájena v r. 1898. Lázně Velichovky se specializují především na rehabilitaci pacientů s onemocněním pohybového ústrojí, pacientů po úrazech, před a po operacích kostí a kloubů, včetně kloubních náhrad. K léčebným procedurám maximálně využívají zdejší velmi hustou slatinu, která je na našem území ojedinělá svým složením.
Vnitřek je zaklenut valenou klenbou s výsečemi. Věž je hranolová, jednopatrová. V ostění jsou dva polosloupy s hladkými hlavicemi, nad nimi oblý prut. Nad portálem kruhové okno s profilovanou šambránou. Nad přízemím mocná římsa, v patře na každé straně hrotité okno s profilovanou šambránou a nad ním ciferník věžních hodin. Kryt věže je plechový, stanový. Ve výklenku věže, na vnější jižní straně, se nachází kamenný epitaf Jana Pacalta s německým nápisem. Kněžiště je dlouhé 4,50 m, široké 4,60 m, uzavřené pěti stranami osmiúhelníku, osvětlované dvěma hrotitými okny, hladce špaletovanými, bez kružeb. Na klenbě jsou namalovány: říšská orlice s českým lvem na prsou, po stranách znaky Mladotů ze Solopysk, Berků z Dubé, Vančurů z Řehnic, Valdštejnů z Kolovratů a neurčený znak. Triumfální oblouk je hrotitý. Loď je obdélná, dlouhá 9,20 m, široká 6,80 m. Prostor je osvětlován čtyřmi hrotitými okny hladkých ostění, bez kružeb. Loď je zaklenuta dvěma poli křížové klenby. Zařízení je převážně rokokové z 2. poloviny 18. stol. Hlavní oltář je rámový se sochami andělů a sv. Josefa a Heleny. Boční oltář nese barokní kopii obrazu Ecce homo od P. P. Rubense. Protějškový oltář je zasvěcen Panně Marii Růžencové. Varhany pro kostel zhotovil r. 1791 Vojtěch Schreyer (1709-1795), varhanář z Kuksu. Opravoval je r. 1905 Josef Kobrle (1851-1919) z Lomnice nad Popelkou a r. 2000 pražský varhanář František Nožina (*1953)..
stol., v 19. stol. a pak r. 1930. Nyní je filiálním kostelem ve farnosti Jaroměř a konají se v něm pravidelné sobotní bohoslužby. Od r. 1958 je kostel zapsán v seznamu kulturních památek ČR..