Farní kostel sv. Petra a Pavla gotického původu doložen od 14. stol. Při barokní přestavbě r. 1768 zachovány některé gotické části. Vnitřní vybavení převážně z 18. stol., varhany z r. 1847.
Hlavní obrázek místa
Rohovládova Bělá - kostel
© Jiří Špaček, 08/2017
První písemná zmínka o obci pochází z r. 1282, kdy byla založena kaple sv. Jiří. Původně se obec jmenovala Bělá, a to podle světlého zabarvení orné půdy. Ve 14. století obec vlastnil rod Bukůvků. Při dělení majetku v r. 1375 připadla obec jednomu z nich - Rohovladovi. Tato dávná skutečnost se r. 1923 promítla do úpravy názvu obce. Teprve od té doby totiž nese název Rohovládova Bělá. Nyní má obec asi 430 obyvatel. Leží na silnici I/36, která spojuje silnici II/611 v Novém Městě u Chlumce nad Cidlinou s Pardubicemi. Křižuje ji tu silnice II/323, která přichází od Nechanic a vede do obce Břehy u Přelouče. Obec leží mimo železnici i turistické značky. Poblíž křižovatky silnic ve středu obce stojí kostel sv. Petra a Pavla.
14.8. 2017
historie

Kostel sv. Petra a Pavla je gotického původu. Připomíná se jako farní již r. 1361 a z té doby se dochovaly presbytář a sakristie. V r. 1768 prošel barokní přestavbou, která se týkala především věže, klenby lodi a úpravy vnějšího vzhledu. Nyní je to jednolodní stavba s téměř čtvercovou lodí a trojboce uzavřeným presbytářem se sakristií po jeho severní straně. Západní průčelí uzavírá mohutná hranolová věž. Presbytář je podepřen jednou odstupněnými opěrnými pilíři a sklenut polem a kápěmi závěru křížové klenby. Sakristie je zaklenuta hrotitou klenbou, zatímco loď pruskou plackou. Nad přízemím věže je křížová hřebínková klenba. Hlavní oltář s točenými sloupy z 1. poloviny 18. stol. je vyzdoben soudobým obrazem a sochami sv. Barbory a Anežky. Ostatní zařízení je vesměs rokokové. Křtitelnice je na víku zdobena motivem píšťal a obrázkem Kristova křtu. Varhany pro kostel zhotovil r. 1847 varhanář Josef Jiruška (1801-1857)…  číst dále

Jiří Špaček (zdroj: Umělecké památky Čech 3, Academia 1980), 14.8. 2017

Pardubický kraj,  Pardubice  (PA), Rohovládova Bělá

Místa v okolí

 evangelický kostel
 Kasalice
 Žáravice
 Rohoznice
 Rohoznice
 kostel sv. Klimenta
 Dobřenice
 Obědovice
 kostel sv. Vojtěcha
 radnice
 Kratonohy
 fara
 Škroupův dům
 Semínský akvadukt
 Klamoš
 evangelický kostel
 židovský hřbitov
 Semín
 Valy u Přelouče
 kostel sv. Václava
 mlynářská vila
 Kosice
 Lepějovice
 kostel sv. Mikuláše
 Přestavlky
 Blatník
 Babice
 Krchleby
 Štěpánov
 kostel sv. Kříže
 Barchov
 Libčany
 Libčany
 Staré Čívice
 Chlumec nad Cidlinou
 kostel sv. Václava
 Staré Čívice
 kostel sv. Voršily
 sušárna čekanky
 Kozelkova vila
 loretánská kaple
 Barchůvek
 Mlékosrby
 Kunčice
 Libišany
 Karlova Koruna
 Luková
 Radíkovice
 Veselá
 tyrolská zvonice
 evangelický kostel
 Hradišťko
 kostel sv. Jiří
 Choltice
 kostel sv. Matouše
 Lipoltice
 Hrádek u Nechanic
 Libeň
 Zdechovice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Havla
 Pardubice
 kostel sv. Vavřince
 kaple Panny Marie
 automatické mlýny
 městské opevnění
 Zelená brána
 Nechanice
 Ráby
 Ráby
 kostel sv. Václava
 Jezbořice
 kaple sv. Anny
 akvadukt u Komárova
 akvadukt na Židově
 Kunětická Hora
 Stěžery
 kostel sv. Marka
 krematorium
 židovský hřbitov
 Dolní Přím
 kostel sv. Jiljí
 Nový Bydžov
 kostel sv. Vavřince
 synagoga
 radnice
 Husův sbor
 Nemošice
 zvonice
 Horušice
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Václava
 Medlešice
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Roh. Bělá
administrovaná ex currendo
farností Lázně Bohdaneč
Masarykovo nám. 44
533 41 Lázně Bohdaneč
Tel: 736 792 023
http://www.bihk.cz
Základní informace místa
ID místa: 13610
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 14.8.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama